Previous Page  32 / 68 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 32 / 68 Next Page
Page Background

32 |

Září 2018

Zpravodaj Město Velká Bíteš

www.velkabites.cz

|

www.bitessko.com

mětí přitom nevyplývá, nakolik setrvávala ve svém původně upřímném rusofilském a zá-

roveň demokratickém přesvědčení. Svůj pohled zajisté musela pozměnit, jak naznačuje její

další život. V roce 1920 se po šesti letech shledala se svým budoucím manželem bankov-

ním úředníkem Šestákem, který se vrátil z Ruska jako československý legionář. Vzali se

zřejmě nedlouho nato, když Rela 7. června 1922 přestoupila u pražského sv. Víta k církvi

českobratrské evangelické. Nejspíše v roce 1938 byl její manžel vrchním bankovním úřed-

níkem v Praze a měli dvě děti. Po únoru 1948 byli perzekvovaní kvůli přátelství s Alicí

Masarykovou. Rela zemřela počátkem 60. let, asi 9. dubna 1961.

Zdroje: Státní okresní archiv Žďár n. S., f. Vladimír Kotík, sign. IV.B/4; f. OkÚ-VM, sčítání lidu 1900

a 1910 Velká Bíteš. Narození Rely:

http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/6590/?strana=229.

Rela ŠESTÁKOVÁ-KOTÍKOVÁ,

Ze vzpomínek na Alici Masarykovou

, Odkaz : Listy Masarykovy

společnosti 16–17, únor 2002, s. 15–17. Alice G. MASARYKOVÁ, Rela :

Z válečných vzpomí-

nek

, Lidové noviny 23. 12. 1928, s. 33. TÁŽ,

Dopisy do vězení

, Praha 1920. Karel ULLMAN –

Rela KOTÍKOVÁ – Reinold BRUCH ml.,

Češi z Brna v moci rakouských katanů

(= Knihy českého

Republikána, sv. 8), České Budějovice 1919. Jan BŘEČKA – Jiří ČEJKA – Jiří DOLEŽEL (aj.),

Ivančice: Dějiny Ivančic

, Ivančice 2002, s. 391–394 (M. Seková). Ivan ŠEDIVÝ,

Češi, české země

a velká válka 1914–1918

, Praha 2003, s. 55, 195–202. Pavel KOSATÍK, České snění, Praha 2010,

s. 135–159. Václav ČERNÝ,

Vývoj a zločiny panslavismu

, Praha 1995. Děkuji též Jaromíru Kotíkovi

za doplňující informace.

Jan Zduba

RECEPTY S PŘÍBĚHEM

HISTORICKÉ POKRMY VE VELKÉ BÍTEŠI – ŠTRÚDL ČI ZÁVIN

Seriál zabývající se ve zkratce historickým pojetím přípravy vybraných pokrmů

v prostředí Velké Bíteše.

Závin či štrúdl se objevil ve střední Evropě počátkem 19. století v panském a měšťan-

ském prostředí; největší obliby dosáhl na území dnešního Rakouska a Bavorska. Na ven-

kov se rozšířil koncem téhož století v souvislosti se zaváděním kamen a sporáků s troubou,

velký rozmach v českých zemích zaznamenal počátkem 20. století. Název štrúdl odkazuje

na německé slovo der

Strudel

, znamenající vír, české slovo závin na sloveso zavinout,

což obojí naznačuje totéž zatočení.

Ovšem, novinkou štrúdl nebyl úplnou, neboť navazoval na zdejší zvyklosti. Při pohledu

do raně novověkých kuchařských knih vyplývá obliba kombinace jablek s vlašskými oře-

chy, hrozinkami, kořením, cukrem, mlékem ad. Totéž lze vysledovat i v případě Velké

Bíteše 17. století, jen s menší spotřebou dovozových hrozinek a cukru. Dle receptů v nej-

starších kuchařských knihách se štrúdlu, ale také palačinkám, asi nejvíce podobají svítky