Zpravodaj Město Velká Bíteš
www.velkabites.cz|
www.bitessko.com29
Září 2018 |
Altové. Roku 1802 Jiřík Fiala postoupil dům
„i s tou při něm se vynacházející zahrádkou
a stodolou u sádek“
a se dvěma rolema Na Příčkách, jednou ve Furtě a s loukou Pod
Spravedlností, v ceně 900 r. zl. svému synovi Janu Fialovi. Ten se zavázal vyplatit své sou-
rozence Josefa, Jiříka a Veroniku každého 50 zl. Další sestra Anna, provdaná Kratochví-
lová, již byla odbavena. Ale následujícího r. 1803 Jan Fiala postoupil dům zpět svému otci
Jiříku Fialovi. Ten jej postoupil znovu až r. 1809 v ceně 400 zl. svému stejnojmennému
synovi a též ševci
Jiříku Fialovi
, který se zavázal vyplatit 150 r. zl. dluhů Jiříku Šanderovi.
Je pravděpodobné, že zmíněný dluh vznikl z důvodu vyplacení sourozenců, neboť všichni
již byli odbaveni. A
„zavazuje se on syn Jiřík Fijala pro své rodiče sekničku, kuchyňku
a komůrku na svůj náklad vystavěti“
. Později r. 1832 Jiřík Fiala postoupil domek se zahra-
dou a stodolou v ceně 440 zl. svému synovi a rovněž ševci
Janu Fialovi
.
Roku 1862 koupili dům za 1170 zl.
František a Františka Hofmanovi
, r. 1889 byl při-
psán
Františce Hofmanové
rozené Slámové. Následně r. 1925 koupili dům
Josef Marek
a Marie Brymová
(r. 1928 prov. Marková), načež od r. 1962 Josef Marek držel dům celý.
V 70. letech byl dům v souladu s územním plánem z r. 1969 zbourán.
Prameny: Státní okresní archiv Žďár n. S., Archiv města Velká Bíteš, kn. č. 11787, fol. 40, 172,
kn. č. 11788, fol. 197, kn. č. 11789, fol. 78, 84, 220, 268, kn. č. 11792, fol. 71, kn. č. 11797,
fol. 156. Katastrální úřad pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Žďár n. S., pozemková kniha Velká
Bíteš město, č. kn. vl. 88.
Jan Zduba
BÍTEŠSKÁ RELA KOTÍKOVÁ – PŘÍTELKYNĚ ALICE
MASARYKOVÉ
„Když jsem přišla do vídeňského Landesgerichtu, byly v cele mimo mne dvě Češky.
Paní Seková byla odsouzena na 12 let pro pochvalné výroky o ruské armádě; Rela pro
rusofilský leták k smrti provazem. Obě čekaly, jak jim dopadne odvolání.“ Takto koncem
roku 1928 započala svou vzpomínku dcera československého prezidenta Alice Masary-
ková, když psala o své spoluvězeňkyni z první světové války Rele Kotíkové.
Rela, nezkráceně Aurelie, se narodila před 125 lety 17. září 1893 v Náměšti nad Osla-
vou v čp. 64 poblíž zámku, pokřtěna byla o deset dní později knězem Janem Gottwal-
dem. Její otec František Kotík byl v Náměšti hostinským a jeho rodiči byli bítešský
barvíř Antonín Kotík s první manželkou Františkou rozenou Joklovou či Kotlanovou
(náměstí čp. 19). Matka Marie pocházela rovněž z Velké Bíteše, byla dcerou sklenáře
Josefa Rudolfa a Marie rozené Zelinkové (náměstí čp. 89). Kmotry Rely se stali její
strýc Mořic Rudolf a babička Marie Rudolfová. Pozdější zdejší archivář Jaromír Kotík
byl jejím bratrancem z třetího manželství jejich společného dědy Antonína. O sedm let
později, v roce 1900, Rela žila již bez rodičů u svých prarodičů, strýce a tet ve Velké
Bíteši na náměstí v čp. 19. V roce 1910 už v Bíteši nepobývala, počátek války ji zastihl
v Brně jako úřednici Živnostenské banky.