30 |
Duben 2018
Zpravodaj Město Velká Bíteš
www.velkabites.cz|
www.bitessko.comŠmorn dle receptáře Magdaleny Jeřábkové
4 žemličky pokrájet na plátky, polít žejdlíkem [tj. 0,35 litru] teplého mléka, 4 vejce dobře
rozmíchat i s těmi žemličkami a dát péct.
Zdroje:
Rukopisný receptář bítešské Magdaleny Jeřábkové
(1875 –1964). Čeněk ZÍBRT,
Staročeské
umění kuchařské
, Praha 1927, reedice Praha 2012, s. 162, 336, 337, 462.
Jan Zduba
Z REGIONÁLNÍ HISTORIE
JOSEF ONDRÁK A SVĚDECTVÍ JEHO DOBY
ČÁST XIV
Slévárna přesného lití SPL
– pokračování
Montáž slévárenské technologie a její ověřování probíhalo v letech
1969
– 1970.
Do plného provozu byla slévárna postupně předávána v letech 1971 až
1972
– po
zaškolení dělníků, mistrů a techniků. Významné pomoci se nám tehdy dostalo od
pracovníků brněnské slévárny přesného lití. Novým vedoucím bítešské slévárny
byl jmenován Ing. Ivan Prager z Náměště nad Oslavou.
Výroba forem pro SPL
Formy pro voskové modely i formy pro tlakové lití, tzv. kokily, jsme si zajišťo-
vali sami, včetně výkresové dokumentace, kterou prováděla již zmíněná konstrukce
přípravků vedená Františkem Navrátilem. Tyto enormní požadavky na výrobu fo-
rem a ostatních výrobních pomůcek (přípravků, nástrojů, měřidel aj.), umožnily
mnoha mladým průmyslovákům vyrůst v kvalitní konstruktéry.
Podobně tomu bylo i s výrobou. Díky mnoha nadšencům v nástrojárně, kteří si
osvojili nové výrobní postupy a dovedli strhnout i ostatní, jsme byli schopni vyrá-
bět tato složitá zařízení i u nás v Bíteši. Přispěla k tomu i celková tehdejší atmo-
sféra, kdy všichni sledovali jeden cíl – něco jako Bítešáci dokázat.
Další investice do SPL
V průběhu dalších let bylo nutné investovat do výrobního zařízení slévárny: byly
zakoupeny tři vstřikovací lisy JENNY – PRESS, dále vakuová pec na 20 kg vsázky
a zařízení na vytloukání skořepin, čistění a tryskání odlitků. V roce
1984
byla
zakoupena vakuová pec BPU za 9 mil. švédských korun od firmy Bulten Kanthal,
včetně know – how pro přesné lití. Součástí dodávky byly také tavící kelímky
a keramické vložky z oxidu hlinitého. Jejich výroba byla potom zavedena v celé
republice.