28 |
Duben 2018
Zpravodaj Město Velká Bíteš
www.velkabites.cz|
www.bitessko.compro svého zatím osmiletého syna Jana. Houserovi vyplatil 20 rýnských zl. a město tu nadále
pohledávalo oněch dosud nesplacených 70 mor. zl. Zároveň tu Houser s manželkou zůstal jako
výměnkář, že
„jak slíbeno bylo při prodaji, svobodnej byt a místo k provozování řemesla jeho
bednářského nerušitedlně
[Hájek]
přáti má a bude, leč by on svovolně na stavení škody dělati se
opovážil, pro které tohoto vejměnku svovolně sám by se zbavil“
, a vyžádal si ještě půl zahrady.
Šimon Hájek tu nebydlel, zůstával v Lánicích na čp. 33.
V r. 1776 při velkém požáru dům vyhořel, načež r. 1778 Šimon Hájek předstoupil
„před
počestný
[městský]
ouřad a poslušně přednášel, že pro starost a sešlost věku svého oba dva
domky své stavěti a všechny povinnosti vypláceti nemůže, protož ten domek v Růžovej ulici
pod numerem 20 situirovaný a docela pohořený, aby takový vystavěl a taky všechny povin-
nosti bedlivě zapravoval a vejrunky obecní, kterých 70 zlatých moravských se vynacházejí,
každoročně při svatém Václavě po dva rýnské do kasy obecní spláceti musí a povinen bude“
,
postoupil i s domovní zahradou svému synovi
Janu Hájkovi
. Ten ale v témže roce vyženil
dům čp. 92 v Hrnčířské ulici, načež tento
„domek pohořelý“
prodal v následujícím roce
1779
Petru Svačinovi
za 40 r. zl. a s povinností vyplatit obci vejrunkové pohledávky. Roku
1787 již vdova Viktora Svačinka postoupila dům s domovní zahradou svému nastávajícímu
zeti
Františku Ventrubovi
(manželka Rozálie) s tím, že tu bude mít jako výměnek světnici
a svou vlastní koupenou roli pod 3 míry. Ventruba se přitom zavázal svému nastávajícímu
švagrovi, desetiletému Petru Svačinovi, při dosažení dospělosti vyplatit 50 r. zl.,
„řemeslu
svému stolařskému aneb jinému zde v místě obyčejně provozujícímu, které by se jemu líbilo,
na své peníze vyučiti a všechny cechovní povinnosti vypraviti, jeho na svým chlebě míti, až by
sobě sám svůj chléb vypracovati v stavu býti mohl. A když by, jsa řemeslu vyučený, svůj chléb
sám sobě zasluhovati v stavu byl, z těch jemu patřících 50 zlatých interese
[tj. úrok]
obyčejné
platiti bude“
. Později r. 1818 František Ventruba postoupil tento
„sousedský dům i s tou při
něm se vynacházející travní zahradou na 300 kvadrátních sáhů
[tj. 569 m
2
]
v ceně 825 zla-
tých vídeňské valuty“
svému synovi stolaři
Jakubu Ventrubovi
. Ten měl následně vyplatit
své sourozence Pavla, Jana, Františku, Terezii, Annu a Marianu, každého stem zlatých.
Později r. 1834 měšťan a stolař Jakub Ventruba prodal tento dům za 880 zl.
Františku Bi-
erhausovi
. Tehdy náleželo obci ještě na vejruncích 25 zl. Roku 1843 koupil dům
Václav Pa-
kosta
za 1130 zl. Již r. 1849 jej koupili za 1300 zl.
Jan a Barbora Horcí
, načež jej od r. 1868
vlastnili
Marie
(zřejmě rozená Horká)
a Alois Kostelečtí
. Roku 1869 jej koupili František
a Marie Dvořáčkovi za 1625 zl., následujícího roku byl dům připsán celý
Marii Dvořáč-
kové
. V r. 1910 koupili dům dále
Ludvík a Bedřiška Blahovi
, kteří jej r. 1931 postoupili
Karlu Blahovi
. Od něj jej r. 1938 koupili
František a Augustýna Kalinovi
, r. 1962 jej kou-
pili dále
Stanislav a Marie Nováčkovi
.
Prameny: Státní okresní archiv Žďár n. S., f. Archiv města Velká Bíteš, kn. č. 11787, fol. 20, 21,
113, 209, 225, 234, 244, kn. č. 11788, fol. 146, 306, kn. č. 11789, fol. 55, kn. č. 11792, fol. 20,
kn. č. 11797, fol. 137. Katastrální úřad pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Žďár n. S., pozemková
kniha Velká Bíteš Růžová ulice, č. kn. vl. 101.
Jan Zduba