Zpravodaj Město Velká Bíteš
www.velkabites.cz|
www.bitessko.com23
Prosinec 2017 |
(z právního hlediska) v oblasti požární ochrany vše v pořádku, neboť v kolaudačním roz-
hodnutí zástupce hasičů uvedl, že není závad.
Ale, „de factum„ (z hlediska současných platných předpisů), je v oblasti požární ochrany
co zlepšovat, zejména:
• požární oddělení restaurace Naše bítešská
• absence 2. únikové cesty z galerie, pokud se zde soustřeďuje více jak 100 osob
• absence požárně bezpečnostních zařízení – požární signalizace, hlásiče požáru,…
• bezbariérový přístup do KD
• provedení dveří na únikových cestách – panikové kování, bez prahů a zástrčí,…
Tato skutečnost, v zájmu bezpečnosti občanů, by měla být podnětem pro provozovatele
ve shodě s majitelem objektu (město Velká Bíteš), k provedení příslušných stavebních
úprav dle schválené dokumentace, jejíž nedílnou součástí bude i projektové řešení požární
bezpečnosti.
Nad rámec tohoto příspěvku připomínám, že všechny právnické osoby a podnikající
fyzické osoby, a je jich v našem městě určitě nejmíň stovka, jsou povinny mít doklad,
tzv. „začlenění„ o tom, jaká je míra požárního nebezpečí v jejich provozované činnosti.
Informační centrum a klub kultury
Tato příspěvková organizace města provozuje v KD činnost se zvýšeným požárním
nebezpečím (shromažďovací prostor, ubytovna), je proto povinna plnit více povinností
v oblasti požární ochrany. Technickou pomoc při plnění těchto povinností provádí autor
tohoto příspěvku. Koncem října bylo pro zaměstnance ICaKK školení o požární ochraně.
Nemohlo být jinak a nakonec se hovořilo i o kultuře v našem městě. Zadělal jsem si přitom
na problém. Ve slabé chvilce jsem slíbil šéfredaktorce Zpravodaje, že o kultuře v našem
městě něco napíši. Sliby se musí plnit, a tak se do toho odvážně pouštím.
O kultuře v našem městě
Je to jen a jen můj názor. Snad mě k tomu opravňuje věk pamětníka, v minulosti jsem do
kultury dělal, doposud občas napíši něco do Zpravodaje, občas navštívím koncert, výstavu,
přednášku.
Do kultury mluví kdekdo. V současné době kulturu může dělat nebo i organizovat také
kde kdo, každá organizace, spolek, nakonec i každý občan, když si nato vyřídí „živnosťák“.
Nabídka pasivní kultury je bohatá, agentury, televize, internet, kvalita různá. Kulturou
jsme doslova zahlceni. U aktivní kultury je to podobné. Zpohodlněli jsme, jsme náročnější,
média nám občas předhodí i nějakou tu světovou špičku.
Překvapuje mě, jak v některých obcích se kultura dělá, hudební skupiny, ochotníci,
lidoví umělci. Překvapují mě upravené vesnice, i to do kultury patří. Udivuje mě někdy
malá účast na přednáškách, výstavách, obdivuji stálý zájem občanů o vážnou hudbu v Bí-
tešském hudebním půlkruhu.
Kupovaná kultura není levná, známé hudební skupiny a zpěváci žádají vysoké honoráře,
ti méně známí si z nich často berou příklad. Peníze jsou droga, stále více a více vstupují