Previous Page  33 / 68 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 33 / 68 Next Page
Page Background

Zpravodaj Město Velká Bíteš

www.velkabites.cz

|

www.bitessko.com

Květen 2017 |

33

Z REGIONÁLNÍ HISTORIE

JOSEF ONDRÁK A SVĚDECTVÍ JEHO DOBY

Část IV

Protektorát

Dne 15. března roku 1939 obsadilo nacistické Německo zbytek Čech, Moravy a Slezska

a stanovilo nový měnový kurz české koruny vůči německé marce v poměru 10 : 1 (10 Kč

za 1 marku). Němci, kteří měli volný vstup do českých zemí, začali všechno skupovat,

zejména potraviny a textil. Naši občané nezůstávali pozadu a vykupovali rovněž, co se

dalo. Maminka mně chtěla koupit alespoň kalhoty, ale musela počkat, až otec dostane

výplatu, a to už byl veškerý textil téměř vykoupen. Sehnali jsme pouze kalhoty zvané

„pumpky“, ale i ty byly dobré, splnily svůj účel, pouze ve škole mně začali říkat „Čerčil“

(Churchill), podle anglického ministerského předsedy, který je též nosil. Maminka koupila

látku na šaty pro sebe i pro moji sestru. Postupně se začal projevovat nedostatek zboží,

zejména potravin, proto byl zaveden přídělový systém, nejprve na potraviny, později také

na textil, oděvy, obuv aj. Začalo se obchodovat na černo – tak zvaně „pod pultem“, za vyšší

ceny. Kdo měl peníze a nakoupil před okupací, pořádně vydělal.

Příděly potravin byly nízké, a tak jsem jezdil nakupovat maso, sádlo, máslo a mouku

k tetě Anně Rudolfové do Velké Bíteše, která je kupovala od svého souseda p. Kamínka,

bydlícího v domku, který byl přilepený ke kostelním hradbám. Teta Anna měla menší hos-

podářství, na kterém chovala dvě krávy, kozu a dvě prasata - jedno legálně, druhé na černo.

Zabíjel je můj otec, protože manžel tety Anny byl slabší konstrukce, byl chromý a měl

velký strach. Otci při této utajované akci asistoval můj bratránek Hynek. Aby nebylo slyšet

kvílení prasete, pustili cirkulárku a řezali štípy dřeva, teprve potom vyvedli prase na dvůr

a zabili je. Kromě toho hlídala teta Anna před domem. Tak se to dělalo po celou dobu

války. Na černo se prasata zabíjela téměř ve všech domácnostech. Vyžadovalo to velkou

opatrnost, protože „gestapáci“ (příslušníci německé tajné státní policie) byli ve Velké Bí-

teši častými hosty.

Později jsem se z vyprávění místních občanů dozvěděl, že dva místní cikáni bratři Da-

nielové, vykopávali uhynulá prasata, zakopaná na mrchovišti za Rasovnou. Potom vyvrhli

vnitřnosti, odstranili nožky, kůži a další nepatřičné části. Rozporcované a řádně očištěné

kusy vyudili a prodávali Němcům. To se neutajilo, bratři byli zatčeni a německým mimo-

řádným soudem odsouzeni k trestu smrti. Nebyl to tak hrozný zločin, ale pro Němce to byla

velká potupa jejich „čisté“ německé rasy.

Průmyslovka

V letech 1936 až 1939 jsem chodil do měšťanské školy v Brně na Řeznické ulici.

Koncem 4. ročníku jsem vykonal přijímací zkoušky na Vyšší průmyslovou školu stroj-