Zpravodaj města Velká Bíteš

Zpravodaj Město Velká Bíteš

www.velkabites.cz

Květen 2017 |

V r. 1891 koupili dům

Josef a Antonie Žaloudkovi

, načež r. 1905 Antonie postoupila

svoji polovinu Josefu Žaloudkovi. Roku 1931 obdržel dům

Jan Žaloudek

, který jej po-

stoupil dále r. 1959

Josefu a Blaženě Žaloudkům

Prameny: Státní okresní archiv Žďár n. S., f. Archiv města Velká Bíteš, kn. č. 11787, fol. 54, 60,

234, kn. č. 11788, fol. 58, 169, 195, kn. č. 11789, fol. 81, 250, 265, kn. č. 11.792, fol. 9, 10, 23, kn.

č. 11797, fol. 87. Katastrální úřad pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Žďár n. S., pozemková kniha

Velká Bíteš Růžová ulice, č. kn. vl. 91.

Jan Zduba

RECEPTY S PŘÍBĚHEM

HISTORICKÉ POKRMY VE VELKÉ BÍTEŠI – MASO TELECÍ

A HOVĚZÍ

Seriál zabývající se ve zkratce historickým pojetím přípravy vybraných pokrmů

v prostředí Velké Bíteše.

V polovině května 1673, kdy se ve Velké Bíteši konal trh o „Božím Vstoupení“,

přijeli z náměšťského zámku vrchnostenští úředníci Abraham, Ungleich a obroční. Představi-

telé města proto vystrojili hostinu. Vynaložili na ni 3,5 libry hovězího (1,8 kg; 8,5 kr.), 6 liber

telecího (3,1 kg; 12 kr.) a 1,5 libry vepřového masa (0,8 kg; 3,5 kr.), chléb a žemle (3,5 kr.), sůl

(1 kr.), koření (2 kr.), máslo (3 kr.), cibuli a česnek (1 kr.), salát (1 kr.), 2 mázy piva (3 kr.) a 22

mázů vína (2 zl. 12 kr.). Lze předpokládat, že se této hostiny zúčastnilo nejspíše 22 strávníků,

jak napovídá množství vína a masa (takto 250 g na osobu). Jaká příprava surovin v této vrcho-

lící česnekové sezóně byla zvolena však nelze z tohoto soupisu obecních útrat jednoznačně

určit. Pokud byl zvolen nejjednodušší způsob, mohly být v radniční kuchyni zmíněné tři druhy

masa, nejspíše z kýty a svíčkové či spodního šálu, krájeného na kostky osmahnuty na másle

s posekanou cibulí a česnekem, osoleny a okořeněny zejména pepřem, podušeny v pivu nebo

vínu, možná i zahuštěny sušeným chlebem. Přílohou mohl být chléb či žemle a salát (asi polní)

možná pokrájený (aby jej bylo možno jíst lžící) a politý máslem (případně rostlinným olejem)

a vinným octem (případně doplněný česnekem). Maso ovšem mohlo být také upečeno s ná-

divkou ze žemle, cibule, česneku, salátu ad., anebo z něj udělána sekaná.

V té době město nejvíce nakupovalo z mas telecí, které doplňovalo hovězím.

Naopak tehdejší novinkou se stalo pořizování menšího množství vepřového masa,

které bylo mnohem vzácnější než kupříkladu skopové. Díky tomu, že zdejší krajina nabí-

zela nemálo pastvin zejména na úhorech, bylo možné tu mít dostatečnou vlastní nabídku

hovězího masa. Péčí o tuto nabídku byl povinován řeznický cech.

Nejoblíbenější příprava hovězího masa bývala tehdy vařením. Takto upravené maso se

polévalo malým množstvím tuku nebo omáčky, zvané šalše. Jejich účelem bylo kromě