Zpravodaj města Velká Bíteš | květen 2017

29 / 68

Zpravodaj Město Velká Bíteš
|
Květen 2017 | 29
některých hraničních kamenů a možností jejich zpřístupnění v krajině. Jak komplikované
může hledání kamenů být a na jak nečekaných místech na ně můžeme narazit, si ověřili
zájemci, kteří se zúčastnili i sobotní vycházky po hranicích lesa Seče.
Také v květnu se můžeme těšit na další akce projektu. Všichni zájemci jsou srdečně
zváni v úterý 9. května v 18.00 do městského muzea v Bíteši na přednášku Mizející flóra,
ve které nás Mgr. Filip Lysák seznámí s proměnami květeny v naší krajině a na kterou
naváže v neděli 14. května exkurze na vybraná místa, kde se vyskytují ohrožené druhy
rostlin. A ještě dříve, v sobotu 6. května, mohou milovníci ptačího zpěvu vyrazit do náměš-
tské obory za lesními ptáky a dalšími obyvateli obory. Provede je Ing. Ivo Hertl a sraz je na
parkovišti u zámku v Náměšti nad Oslavou v 8.00 ráno.
Tomáš Borovský
HISTORIE
HISTORIE VELKOBÍTEŠSKÝCH DOMŮ
Seriál o domech a jejich majitelích na náměstí, v ulicích i na předměstích Velké Bí-
teše zabývající se dobou (již) před polovinou 20. století. Nyní RŮŽOVÁ ULICE,
DŮM ČP. 153:
Roku 1587 Kateřina Poláčková nechala při zasedání městské rady připsat na
svém domě kovářskému cechu, zastoupenému cechmistry Matoušem Zadukujem,
Martinem Mrštíkem a Martinem Erazimů, 15 zlatých. Důvody toho nejsou zcela jasné,
nejspíše se mohlo jednat o zabezpečení půjčky. Již r. 1590 Kateřina prodala dům v ceně
90 zl. zámečníku Matěji Kratochvílovi. Ten vzápětí až do r. 1606 vyplácel a skupoval
pohledávky váznoucí na domě. Pak r. 1614 držel dům Martin Suchánek, který měl začít
splácet z domu obci 17 zl.
Dům již po Martinu Suchánkovi prodal r. 1621 jeho dědic Jakub Odvářka, a to za
50 moravských zlatých Vavřinci Pindulovi . Před r. 1629 získal dům kovář Adam Pindule.
Roku 1638 po něm pozůstalý dům zakoupil v téže ceně Matěj Kovář, přičemž „připro-
dává se jemu kráva a pět sáhův dřev“. Za dalších 18 rýnských zlatých (tj. 15 mor. zl. 30
kr.) koupil po Adamu Pindulovi „nádobí kovářský“, na které zavdal 9 r. zl. a zbytek měl
splácet ročně po 2 r. zl. Matěj r. 1640 přikoupil dům čp. 172 u náměšťského mostu a r. 1641
doplatil obci dluh ze sledovaného domu. Později dům připadl synu Tomáši Kovářovi,
který r. 1699 řešil svou finanční tíseň prodejem svých domovních pohledávek.
Roku 1706 již městský úřad prodal „krunt pustý, poněvadž Tomáš Kovář takový na nic
pro potřebnost svou velikou uvedl“, za cenu stále 50 mor. zl. Kupcem se stal Jiřík Jelí-
nek, „kterýžto krunt drobet již repariroval a ještě náležitě spraviti a vystavěti připovídá“.
Za tím účelem byl na 2 roky osvobozen od splátek a daní. Avšak již r. 1708 byl dům
„pozůstalý po nebožtíkovi Jiříkovi Jelínkovi, kterýžto souc pustý po Tomášovi Kovářovi