Zpravodaj města Velká Bíteš

Zpravodaj Město Velká Bíteš

www.velkabites.cz

Květen 2017 |

přešel po uzavření českých vysokých škol. Po dvou měsících jej však sebrali gestapáci

a poslali do koncentračního tábora. Po válce se naštěstí vrátil a vyučoval na Masarykově

univerzitě. Podobný osud potkal pana profesora Františka Dostála z Vysoké školy technické

v Brně (dnešní VUT), jinak náčelníka Sokola Brno I. Pravděpodobně byl sledován,

zatčen a poslán do koncentračního tábora. Po válce se vrátil a opět vyučoval na VŠT

v Brně. V té době vychvaloval Taylorovu metodu organizaci práce v americké automo-

bilce Ford, ale také Stachanovské hnutí v Sovětském svazu. Byly to výborné přednášky

o organizaci práce. Měl mě v oblibě, ale protože jsem měl potíže s vyjadřováním, chtěl,

abych cvičil, sportoval, třeba i boxoval, abych si zlepšil výslovnost. Říkal, že by byla

škoda, abych při svých schopnostech dělal jen dobrého úředníka.

Vedle neoblíbeného, pověřeného správce průmyslové školy pana XY - kolaboranta,

který byl po válce odsouzen lidovým soudem k trestu smrti, nebyl oblíben také profesor

N. vyučující vodní stroje (turbíny a čerpadla), poněvadž jsme se domnívali, že kolaboruje

s Němci. Po válce jsme se však dověděli, že to všechno jen maskoval, aby zakryl svoji

odbojovou činnost proti Německé říši. Vyučoval rovněž zeměpis a dějepis. Jednou jsme

probírali vývoj Země od prvohor, dále druhohory, třetihory a čtvrtohory. Na dotaz pana

profesora, ve které době žijeme, jsem odpověděl správně – ve čtvrtohorách a pár hlupáků

spustilo huronský řev a dlouho jsem jim musel vysvětlovat, že odpověď byla správná.

V tomto 2. ročníku se technické předměty probíraly již podrobněji, včetně odvozování

základních vzorců.

III. ročník

Někteří žáci byli velmi slabí. Profesor Elgart vyvolával k tabuli nejprve ty nejslabší,

a pokud neuměli, oslovoval je: „ty nejsi blb, ty jsi pablb“, ale žádné fyzické tresty nepo-

užíval. Profesor Dufek byl velmi přísný a nesmlouvavý, proto musel odejít z třebíčského

gymnázia. Mým dvěma spolužákům řekl: „Vy byste se mohli chytit kolem krku a zazpívat:

Trouba jsem a trouba budu...“. Ten koho vyvolal, musel příklad řešit na tabuli. Všiml si,

že než příklad dopsal, měl jsem jej již vypočítaný. Profesor, který učil matematiku před

ním, byl bývalý důstojník a hodnotil mě známkou „3“. Pravděpodobně proto, že jsem se

po něm opičil. Profesor Dufek nedovedl pochopit, proč jsem dostal trojku, samozřejmě

jsem si u něj známku zlepšil. U profesora Kučery jsem byl znám jako nejlepší matema-

tik ve třídě. Kromě výuky uváděl také příklady starověkých egyptských matematiků,

mezi nimi i slavného Habakuka, a jelikož jsem měl potíže s plynulým vyjadřováním,

začali mě spolužáci říkat „Habakuk“. Po zavření vysokých škol nastoupilo začátkem

3. ročníku do naší třídy šest nových žáků – absolventů reálného gymnázia. S námi studo-

vali pouze odborné strojírenské předměty v tzv. „abiturientském kurzu“ a ve IV. ročníku

složili druhou maturitní zkoušku.

IV. ročník a maturita

Ve čtvrtém ročníku jsem si podstatně vylepšil prospěch a obdržel vysvědčení „s vyzna-

menáním“. Téma mé závěrečné maturitní práce bylo: „Konstrukce čtyřválcového řado-

vého dieselového motoru“. Výpočty a výkresy jsem dokončoval celou silvestrovskou noc

až do ranních hodin nového roku 1943. Celkové hodnocení mých ústních a písemných