Průvodce Bítešskem | Naučná stezka Svatá hora

Na informační tabuli je dále vyobrazen erb řádu Německých rytířů s dobovými

ilustracemi a poměrně rozsáhlé odborné pojednání o houbách vyskytujících

se v okolních lesích, včetně vyobrazení.

Pokračujeme dále touto zpevněnou lesní cestou směrem na Ondrušky až narazíme na první

odbočku doleva. Pokračujeme po ní dále (směrem na Milešín) a po cca 500 m odbočíme na

podobnou lesní cestu doprava, sledujeme levou stranu až před mladým lesíkem uvidíme další

informační tabuli:

9. Anglica

(10,7 km)

Název, na první pohled nesrozumi-

telný, skutečně vypovídá o určitém

nedorozumění tehdejších obyvatel.

Cenné informace podává pan Kristián

KopečnýzMilešína(zvaný„Krišpín“),

který zemřel v roce 1949: „Byla válka

prusko – rakouská. Po vítězné bitvě

u Hradce Králové v roce 1866 postu-

povala pruská armáda z Čech směrem

donitra rakouskémonarchie. Při svém

průchodu Moravou se jedna část regi-

mentu pruské pěchoty utábořila na

čas na tomto místě zvaném „Dlouhá

leč“. Byla to lesní louka u tehdejší hlavní cesty, spojující Milešín z „císařskou cestou“

(zastávka č. 11). Děti z Milešína chodily mezi vojáky sbírat lesní jahody. Paradoxem

bylo, že tito cizí vojáci sloužili dětem jako ochrana před panskými hajnými, při tomto

zakázaném sběru. Jednoho dne přijížděli od Heřmanova „nepřátelští“ dragouni, kteří,

nic netušíce, se náhle octli v palbě „zdejších“, na okraji lesa ležících prušáků. Dětem se

podařilo z lesa utéct. Většina dragounů byla pobita a najatí vesničané je museli pohřbí-

vat. Protože podle uniforem byli pro ně neznámí, rozšířila se zpráva, že zabití rejtaři

byli Angličané, kteří pomáhali Rakousku ve válce s Pruskem“. Protože jediným spo-

jencem Rakouska v této válce bylo Sasko, je pravděpodobné, že pobití vojáci v těchto

„odlišných“ uniformách byli Sasové, nikoliv Angličané. Ve své další části se tato infor-

mační tabule zabývá lesními rostlinami a mimo jiné uvádí: Předhoří Českomoravské

vrchoviny leží na rozhraní dvou významných oblastí a to středoevropské lesní květeny

a teplomilné jihovýchodoevropské květeny. (Pozn.: K tomuto místu se také vztahuje

krátká povídka „Princ, který plakal“ uvedená ve Zpravodaji 3/2013)

Najít další informační tabuli bude poněkud obtížnější. Otočíme se vpravo do směru pro-

hlídky a vydáme se šikmo vpravo do lesa pod úhlem cca 45°, málo znatelným lesním průsekem.

Po překročení horizontu scházíme mírně vlevo do hlubšího žlabu, kde najdeme další informační

tabuli.

| Uniformy pruské armády |

Foto: Alois Koukola (zdroj wikipedie)