8 / 16
Průvodce Bítešskem | Naučná stezka Svatá hora
šedého antofylitu a mezi nimi je
šedozelená vrstva chloritu a mont-
morillonitu. Navzdory tomu, že se
jedná o naleziště chráněné záko-
nem, najdou se různí - pro dnešní
dobu typičtí „nenasytové“, kteří
jsou schopni nelegální, dokonce
mechanickou těžbou znemožnit
zachování tohoto vyjímečného
přírodního útvaru pro budoucí
generace. Podobně ohrožena
je i nedaleká chráněná lokalita
s výskytem silně ohroženého
druhu orchideje - vstavače kukačky
z čeledi vstavačovitých. Dorůstá výšky 8 – 30 cm a květenství ve tvaru řídkého klasu
má barvu nachovou nebo růžovou. Okolní krajina s dostatkem rozptýlených křovin
v polní krajině je vhodná pro dnes již ohrožený druh dříve hojné lovné zvěře – korop-
tve polní. Je to i zásluhou myslivců z heřmanovské honitby, kteří již řadu let vysazují
keře a tím rozšiřují plochy stávajících remízků a obhospodařují pruhové potravní pásy.
Myslivci koroptve začátkemzimy „komorují“ v uzavřených voliérách do příchodu jara,
a tím snižují škody způsobené dravci a počasím. V okolních lesích se běžně vyskytuje
zvěř černá, srnčí, mufloni, zajíci a bažanti. Díky poměrně zachovalé přírodě v okolí
Svaté hory je v létě v polích slyšet i křepelky polní a začátkem 70. let se v lesích a luč-
ních zákoutích pod „Svatou“ ještě vyskytoval tetřívek obecný. Uvedený nerost i lovná
zvěř jsou na tabuli vyobrazeny.
Ušli jsme téměř polovinu z celkových 16,9 km délky naučné stezky a nyní se vydáme po silnici
směrem na Skřinářov. Po asi 100 m vstoupíme do lesa, jdeme mírně do kopce až po dalších cca
300 m přijdeme na křižovatku s lesními cestami – vpravo na Rohy a my odbočíme vlevo směrem
na Ondrušky. Asi po 60m uvidíme vlevo na kraji lesa další informační tabuli:
8. Hrádek
(8,7 km)
Od informační tabule půjdeme několik desítek metrů po okraji lesa, až uvidíme
poměrně výrazný a zachovalý půdorysný reliéf hrádku či menší tvrze s ochran-
ným vodním příkopem. Přes velmi sporadické a staletími zastřené informace
je pravděpodobné, že jeho vznik souvisí s kolonizací Vysočiny po roce 1200,
a že byl založen a užíván řádem Německých rytířů jako opevněná strážní věž při
zakládání okolních osad. Historické prameny z roku 1366 zaznamenávají koupi
lánu ve Vilémovicích bratry Bohuňkem z Rohů a Ješkem Rohovcem, kteří (podle
jmen) mohli být dalšími uživateli hrádku. Dále je také uváděn Ješek z Rohova
s manželkou Ofkou v roce 1406. Zánik hrádku je připisován husitským válkám.
8
| Heřmanovská koule |
Archiv Lesů ČR