Průvodce Bítešskem | Naučná stezka Svatá hora

Ořechov s Ronovem.

Odtud také začne naše putování po naučné stezce

. Jednotlivé

zastávkystezkyjsouopatřenyinformačnímitabulemiajsoučísloványvesměruprohlídky

od Ořechovského nádraží:

Pozn.: Naučnou stezku je možné absolvovat po etapách, ale je třeba si uvědomit, že trasa

stezky je popsána (kurzívou) ve směru vzrůstajících čísel jednotlivých zastávek. Proto doporučuji

procházet jednotlivé úseky také tímto směrem.

1. Železniční stanice Ořechov

Informační tabule vítá návštěvníky, udává délku celé trasy 16,9 km (uzavřený okruh

zpět do výchozího bodu), seznam všech patnácti zastávek s mapkou a grafem převýšení.

Vyjdeme z nádraží na státní silnici směrem na Křižanov a dáme se doprava první prolu-

kou mezi domy, označenou bílým rovnoramenným trojúhelníčkem se zeleným logem Lesů České

republiky. Tato značka nás bude provázet po celé trase. Pokračujeme polní cestou až na okraj

lesa, kde mírně vpravo narazíme na navazující lesní cestu, krerá nás dovede k další zastávce.

Informační tabule je přímo u cesty vpravo a vlastní skála asi 50 m nad ní.

2. Skála Šenkýřka – 654 m n. m.

(2 km)

Českomoravská vysočina patří převážně k prahorním útvarům. Hlavní horninou

je rula a další již méně zastoupené jsou žula a hadec. Skála představuje obnažené

skalní podloží vystupující z okolních hlinito-písčitých málo úrodných půd vytvoře-

ných postupným zvětráváním. Tyto zemědělsky těžko využitelné půdy byly pone-

chány lesům i po kolonizaci původních pralesů vysočiny, která začala na přelomu

11. a 12. století a základní osídlení krajiny bylo dokončeno během dvou století.

Podobné skalní útvary najdeme v blízkém okolí v lesích západně od Heřmanova

(Dlouhá skála), nebo severně od obce Nová Ves (skála Lamperk 545 m n. m.).

Pokračujeme dále lesní cestou asi 150 m na odbočku doprava, vyznačenou již uvedenou smě-

rovou značkou (bílým trojúhelníčkem), dále asi 100 m do kopce a potom doleva na vrchol.

3. Smírčí kámen

(2,4 km)

Smírčí kameny většinou připomínají nějaké tragické události. K tomuto smírčímu

kamenu se váže stejná pověst jako ke krvavé svatbě u nám dobře známých „Devíti

křížů“ v roce 1540. Svatební průvod se ubíral lesem z Kadolce na obřad do kostela

v Ronově. Zhrzený nápadník zabil nevěstu, která nedodržela zásnubní slib, svateb-

čany, svého pomocníka a nakonec sám sebe. Vypráví se o sedmi obětech, o čemž snad

svědčí dva kříže z jedné strany smírčího kamene a z druhé strany čtyři. Původně prý

jich bylo možno rozeznat devět. V našem regionu najdeme podobné smírčí kameny

v okolí Ondrušek, za Novou Vsí, nad Myslivnou Na Rohách, nebo u silnice z Heř-