Průvodce Bítešskem | Naučná stezka Svatá hora

10. Haugwitzovy studánky

(11,5 km)

Sešli jsme do místa, nazývaného „Studený žleb“, které lesníci považují za loka-

litu vyznačující se růstem nejkvalitnějšího dříví v celém osovském revíru. Příčinou

je příhodné mikroklíma, které se nabízí ke znovuvysazování původních dřevin

a to buku i vzácné jedle. Umělá obnova jedle a buku v maloplošných prvcích (náse-

cích a kotlících) je doplňována přirozenou obnovou smrku. Výsledkem tohoto dlou-

hodobého snažení několika generací lesníků bude znovu obnovený, zdravý smíšený

les, odolný vůči kalamitám i škůdcům. Současné snažení lesních hospodářů zhodnotí

až budoucí generace. Nyní k vlastním studánkám. Původní přírodní mělké studánky

se vyznačovaly znamenitou osvěžující vodou a proto je majitel osovského panství

hrabě Haugwitz nechal obroubit. I v současné době působí toto utajené místo příjem-

ným i uklidňujícím dojmem a je dobrou vizitkou lesních hospodářů.

Pokračujeme ve směru prohlídky po lesní cestě, u které stojí informační tabule, směrem jiho-

západním (tj. jsme-li čelem k informační tabuli – otočíme se doleva), až přijdeme na začátek

chatové oblasti a na okraji lesa protneme zpevněnou lesní cestu Rohy – Ondrušky. Zde uvidíme

další informační tabuli:

11. Císařská cesta

(12,3 km)

Císařských cest vedoucích přes území Čech a Moravy bylo více, některé jsou v his-

torických materiálech označovány již jako silnice. Jedna z nejznámějších spojovala

Prahu s Vídní a vedla přes Jihlavu a Moravské Budějovice. Tato naše „císařská cesta“

spojovala sever Čech s Moravou a Dolním Rakouskem. Její těleso je dodnes patrné

na několika obnažených místech, která nalezneme, jdeme-li po zpevněné lesní cestě

od našeho stanoviště (na okraji lesa) směrem na Ondrušky (tj. na východ). Povrch cesty

byl vydlážděn oblými kameny a zakončen zřetelnými, vyvýšenými okraji. Cesta dále

procházela obcí Ondrušky, lesem Ochoza a stáčela se jih kolem zámku Osová, sídla

hraběcího rodu Haugwitzů, kteří osovské panství zakoupili v roce 1797. Patřilo k němu

430 ha orné půdy a luk ve čtyřech dvorech, 51 ha vodních ploch rybníků, 188 ha lesa

v revíru Víckov a 674 ha lesa v revíru Rohy (naše příští zastávka).

Kdo by se nechtěl vracet

zpět do Ořechova, může pokračovat po této cestě do Osové a odtud dojít na 1,5 km vzdálenou

vlakovou zastávku Vlkov u Tišnova

. Na informační tabuli je dále pojednáno o cestách a rost-

linách, o jejich zvláštním propojení: „Cesty, lidské cestování a přemísťování zboží byly

od nepaměti příčinou stěhování rostlinných druhů na takové vzdálenosti, kterých by

rostliny nemohly vlastními silami dosáhnout...“. Tak tomubylo i v dobáchpoužívání této

císařské cesty. Zavlečené druhy se usídlovaly v nových areálech a často výrazně potlačily

původní vegetaci. Některé druhy byly dovezeny úmyslně, aby zkrášlily zahrady a parky

kolem středověkých šlechtických sídel a časem se dostaly do volné přírody, kde se i dnes

obtížně likvidují. Mezi tyto zavlečené agresivní druhy patří zejména (na tabuli vyobra-

zené) bolševník velkolepý (obrovský), křídlatka japonská a netýkavka žláznatá.