Průvodce Bítešskem | Naučná stezka Svatá hora

po této „svážnici“ až na silnici spojující Skřinářov s Heřmanovem. My ale půjdeme

od infor-

mační tabule přímo

směrem na Rohy a asi po 50 m odbočíme doleva a budeme stoupat úzkou

lesní cestou (spíše pěšinou) nahoru. Asi po sto metrech uvidíme po levé straně další informační

tabuli:

Pozn.: Na „Svatou“ je také možno dojít od autobusové zastávky „Bojanov“ na silnici č. 391,

spojující Heřmanov s Křižanovem. Trasa vede po již zmíněné, dobře upravené lesní cestě - „sváž-

nici“ a poutník musí překonat převýšení 125 m. Za své úsilí bude odměněn krásnou scenérií při

průchodu zajímavě výškově utvářenou okolní krajinou.

6. Kopec Vokouňák

(6,2 km)

Kopec Vokouňák je pojmenován po nebezpečném pytlákovi Vokounovi z Tišnov-

ska, který zde byl smrtelně zraněn při přestřelce s mysliveckým personálem v listo-

padu roku 1821. Informační tabule dále popisuje poškozování zdejších smrkových

monokultur větrem, sněhem, jinovatkou, ale také lesními škůdci. V historii jsou

zaznamenány větší škody způsobené větrem v letech 1827, 1868, 1890 a 1930. Dne

13. července 1984 postihla Vysočinu větrná smršť „Markéta“, při které bylo jenom

v této oblasti zničeno 75 tisíc metrů kubických dřeva na ploše 224 ha. Byla to největší

kalamita v poslední době – během jedné noci vznikla téměř souvislá holina od obcí

Dolní Libochová a Kadolec až za kopec Vokouňák. Značné škody způsobila také jino-

vatka v letech 1932-33 a 1996, sucho v letech 1947-48, 1990 a 2004 a kůrovec v letech

1932, 1945-46, 1990 a 2005.

Dále pokračujeme nejvýše položeným zalesněným hřebenem regionu směrem k Heřmanovu.

Jdeme po úbočí, procházíme „bučinou“, klesáme a opět stoupáme, po levé straně (musíme ale

projít asi 1oo m okrajem mladého lesa) máme vysokou kovovou konstrukci - místními nazý-

vanou „maják“. Byl to světelný maják sloužící za první republiky i v následující II. světové

válce k navádění letadel. Scházíme mírně dolů do vysokého lesa, na jehož okraji vyjdeme na

rozsáhlou, vysoko nad Heřmanovem položenou náhorní plošinu plnou různě roztroušených

chat. Držíme se vpravo při okraji lesa a sejdeme dolů na silnici vedoucí z Heřmanova do Skři-

nářova. Asi 100 m před lesem je odbočka doleva na začátek „březiny“. Po cca 15m najdeme

další informační tabuli:

7. Heřmanovské koule

(8,2 km)

Jedná se o světoznámý nerost ve tvaru nepravidelných koulí o průměru

až 10 cm. V celém světě se nachází jen ojediněle a velmi vzácně. Je uložen v Národním

muzeu v Praze i ve vídeňském Přírodovědném muzeu („Naturhistorisches Museum“

na náměstí Marie Terezie).

O heřmanovských koulích již bylo ve zpravodaji pojednáno, přesto uvedu jejich

složení: Jádro je tvořeno čočkou ze šupin hnědého flogopitu, okraj z vláknitého