Okolnosti pořízení domu čp. 117 v Hrnčířské ulici ve Velké Bíteši městem v roce 1715
Příspěvek k výročí 300 let městské držby domu
8
aby vystavěl dům na místě někdejší Hoš-
kovské chalupy (čp. 117). Zřídit v něm
měl
„hospodu a šenkhaus svobodný“
s výčepem vína, piva a páleného. Provoz
výčepu započal po vánočních svátcích.
Tehdy tajně za tmy byl přivezen sud piva,
dvě vědra vína a menší množství páleného.
V noci z pátku na sobotu byl vystrčen
z domu vích, čímž byl provoz viditelně
otevřen. Ukázalo se, že umístění domu má
své výhody, neboť v neděli po mši zamí-
řilo mnoho přespolních lidí z kostela právě
sem. Cena i kvalita pití byla zřejmě příz-
nivá, když se přidali někteří domácí lidé,
kteří si dokonce nosili pití i domů.
Městský úřad v čele s primátorem Pav-
lem Adrianem si toho samozřejmě všiml
a podnikl kroky vůči tomuto nelegálnímu
výčepu. Rychtář Tomáš Šandera postavil
hlídku naproti před dům Jakuba Kozla
(čp. 106). Ta uťala vích a zadržovala
přespolní lidi, kteří vycházeli z hospody.
Tito se pak ocitli ve vězení v zadní části
radnice, kde zůstali z vůle vrchnosten-
ského hejtmana vícero dní. Domácím
lidem hlídka odebírala pití, které si nesli
domů, a tito domácí byli nuceni koupit
si od města každý po vědru panského
vína. Ti, kteří odmítli, byli vězněni spolu
s přespolními. Následně městský úřad za-
jistil hlídkování okolo města za účelem,
aby se do klášterní hospody nemohlo do-
vézt žádné pití.
Další pokus o provoz klášterního vý-
čepu se udál měsíc nato, při přípravách
na hromniční jarmark. Koncem ledna
1679 se klášterní úředníci pokusili pro-
pašovat do města zboží. Polesný se svým
otcem, vysloužilý vojenský důstojník
Fuchs a důchodní písař přivezli z kláš-
tera na čtyřech saních zakryté víno, pivo
a destiláty k jarmarku i výčepu. Hlídka je
však na mostě zadržela a podala zprávu
městskému úřadu. Klášterní úředníci se
snažili jakýmisi výmluvami se do města
dostat, avšak po čtyřech hodinách za tmy
museli s hanbou odvézt vše zpátky a na
pátých saních odvezli i dříví. Bez zboží
ovšem pouštěni byli. Tato příhoda byla
pro městské představitele natolik silná,
že městský písař Kliment Špalek učinil
do nejstarší městské knihy o této události
pamětní zápis.
7
Ovšem pamětnímu zápisu
předcházelo ještě nepříjemné dopisování.
Nejprve 24. ledna 1679 přišlo z vrch-
nostenského úřadu z Náměště vyjádření,
že klášterní hospoda („schenkhauss“)
byla zavřena právem. O dva dny později
odtamtud přišlo doplnění, že po kon-
zultaci s brněnským právníkem je tento
postoj potvrzen a že vrchnostenský úřad
nemá žádné doklady, které by takový
výčep povolovaly. Následujícího dne
27. ledna odeslala městu dopis nová
abatyše Rozina Tengellotová s tím,
že se doslechla o zabraňování výčepu
piva a vína v klášterních domech měst-
ským úřadem s argumentem, že by takový
obchod nemohl na svém území ponechat
ani vrchnosti z vyššího stavu, ani privát-
nímu měšťanu. Abatyše argumentovala
tím, že klášterní domy jsou svobodné,
proto se na ně nevztahuje městské právo.
Vyzvala město k předložení nějakého do-
kumentu, který by prokázal, že má město
na klášterních domech nějaké právo. A po-
hrozila soudem. Město na to 1. února od-
povědělo, že právo k vaření a vystavování
piva
„kde se jim líbí“
mají pouze ti
„oby-
vatelé, kteří v rynkovním okršku bydlí“
.