Previous Page  8 / 24 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 8 / 24 Next Page
Page Background

Okolnosti pořízení domu čp. 117 v Hrnčířské ulici ve Velké Bíteši městem v roce 1715

Příspěvek k výročí 300 let městské držby domu

8

aby vystavěl dům na místě někdejší Hoš-

kovské chalupy (čp. 117). Zřídit v něm

měl

„hospodu a šenkhaus svobodný“

s výčepem vína, piva a páleného. Provoz

výčepu započal po vánočních svátcích.

Tehdy tajně za tmy byl přivezen sud piva,

dvě vědra vína a menší množství páleného.

V noci z pátku na sobotu byl vystrčen

z domu vích, čímž byl provoz viditelně

otevřen. Ukázalo se, že umístění domu má

své výhody, neboť v neděli po mši zamí-

řilo mnoho přespolních lidí z kostela právě

sem. Cena i kvalita pití byla zřejmě příz-

nivá, když se přidali někteří domácí lidé,

kteří si dokonce nosili pití i domů.

Městský úřad v čele s primátorem Pav-

lem Adrianem si toho samozřejmě všiml

a podnikl kroky vůči tomuto nelegálnímu

výčepu. Rychtář Tomáš Šandera postavil

hlídku naproti před dům Jakuba Kozla

(čp. 106). Ta uťala vích a zadržovala

přespolní lidi, kteří vycházeli z hospody.

Tito se pak ocitli ve vězení v zadní části

radnice, kde zůstali z vůle vrchnosten-

ského hejtmana vícero dní. Domácím

lidem hlídka odebírala pití, které si nesli

domů, a tito domácí byli nuceni koupit

si od města každý po vědru panského

vína. Ti, kteří odmítli, byli vězněni spolu

s přespolními. Následně městský úřad za-

jistil hlídkování okolo města za účelem,

aby se do klášterní hospody nemohlo do-

vézt žádné pití.

Další pokus o provoz klášterního vý-

čepu se udál měsíc nato, při přípravách

na hromniční jarmark. Koncem ledna

1679 se klášterní úředníci pokusili pro-

pašovat do města zboží. Polesný se svým

otcem, vysloužilý vojenský důstojník

Fuchs a důchodní písař přivezli z kláš-

tera na čtyřech saních zakryté víno, pivo

a destiláty k jarmarku i výčepu. Hlídka je

však na mostě zadržela a podala zprávu

městskému úřadu. Klášterní úředníci se

snažili jakýmisi výmluvami se do města

dostat, avšak po čtyřech hodinách za tmy

museli s hanbou odvézt vše zpátky a na

pátých saních odvezli i dříví. Bez zboží

ovšem pouštěni byli. Tato příhoda byla

pro městské představitele natolik silná,

že městský písař Kliment Špalek učinil

do nejstarší městské knihy o této události

pamětní zápis.

7

Ovšem pamětnímu zápisu

předcházelo ještě nepříjemné dopisování.

Nejprve 24. ledna 1679 přišlo z vrch-

nostenského úřadu z Náměště vyjádření,

že klášterní hospoda („schenkhauss“)

byla zavřena právem. O dva dny později

odtamtud přišlo doplnění, že po kon-

zultaci s brněnským právníkem je tento

postoj potvrzen a že vrchnostenský úřad

nemá žádné doklady, které by takový

výčep povolovaly. Následujícího dne

27. ledna odeslala městu dopis nová

abatyše Rozina Tengellotová s tím,

že se doslechla o zabraňování výčepu

piva a vína v klášterních domech měst-

ským úřadem s argumentem, že by takový

obchod nemohl na svém území ponechat

ani vrchnosti z vyššího stavu, ani privát-

nímu měšťanu. Abatyše argumentovala

tím, že klášterní domy jsou svobodné,

proto se na ně nevztahuje městské právo.

Vyzvala město k předložení nějakého do-

kumentu, který by prokázal, že má město

na klášterních domech nějaké právo. A po-

hrozila soudem. Město na to 1. února od-

povědělo, že právo k vaření a vystavování

piva

„kde se jim líbí“

mají pouze ti

„oby-

vatelé, kteří v rynkovním okršku bydlí“

.