Okolnosti pořízení domu čp. 117 v Hrnčířské ulici ve Velké Bíteši městem v roce 1715

Okolnosti pořízení domu čp. 117 v Hrnčířské ulici ve Velké Bíteši městem v roce 1715

Příspěvek k výročí 300 let městské držby domu

louhověkost velkobítešské městské

obce přirozeně přesahuje žitý časový

horizont svých jednotlivých členů. Proto

na letos dosažených 300 let, po kterých

je dům kdysi zvaný „kurie“ ve vlastnictví

obce, tu lze nahlížet dvojím způsobem.

Z pohledu člena obce se koupě domu

udála v nepamětných dobách a vlastnictví

domu obcí je pro něj zažitou samozřej-

mostí. Z pohledu obce jakožto zdánlivě

nesmrtelné právní osoby spadá výročí

naopak do dob víceméně pamětných,

neboť v archivu městského úřadu byly

dokumenty i z této doby uschovávány.

V nich je zaznamenána dlouhá cesta,

na jejímž počátku stálo právní nedorozu-

mění s vlastníkem nemovitosti, které bylo

vyřešeno po několika desítkách let právě

využitím vzácné příležitosti převodu

vlastnických práv. Přitom tato koupě na

jaře roku 1715 vyžadovala pro výši ná-

kladů jistou odvahu městské rady v čele

s primátorem Šimonem FrantiškemAdria-

nem, pro které toto rozhodnutí stálo na hra-

nicích finančních možností. Požadovaná

částka totiž představovala přibližně 140

% obecního rozpočtu v daném roce. Přes-

tože radní tehdy neměli přesvědčivě živo-

taschopnou představu o využití pořízeného

reprezentativního domu, trvale se snažili

nacházet pro něj účelné využití. A naopak

dům opakovaně posloužil za vhodné vý-

chodisko z vyvstalých potřeb města, ať už

to bylo pro účely slušného ubytování nebo

školní výuku. Výročí tak vybízí ke vzpo-

mínce na tehdejší rozhodnutí městské rady

a uvážení jeho snad výhradně pozitivních

dopadů na obecní správu, zvláště když je

toto dávné rozhodnutí ve svých důsledcích

stále živé.

Nemovitost

starobrněnských

cisterciaček před

třicetiletou válkou

omovní parcela dnešní základní umě-

lecké školy čp. 117 na okraji Hrn-

čířské ulice ve Velké Bíteši mívala vždy

zvláštní postavení. Od 13. či 14. století se

nacházela v opevněném městském areálu

u jedné z městských bran a poblíž kostela.

V roce 1414 byla v soupise domovních

parcel, který byl pořízen za účelem sepsání

městských příjmů, zmíněna jako dvůr le-

žící u Kostelní brány osvobozený od úroku

a platů. K tomu je ovšem nutno dodat,

že určení zápisu k tomuto domu není zcela

jisté, ale pouze pravděpodobné. Vzhledem

k tomu, že u tohoto dvora nebylo zmíněno

jméno držitele, je možné, že jej vlastnil ně-

kdo, kdo tu nebydlel. Zmíněný soupis při-

tom nevypovídá o výlučnosti této domovní

parcely, neboť se takovýchto „dvorů“ na-

cházelo v Bíteši vícero, zvláště v Lánicích.

Je přitom možné, že tyto „dvory“ vznikly

ve druhé polovině 14. století za přechodné

markraběcí držby Bíteše a zahustily tak

dosavadní zástavbu. Přesto tento „dvůr“

nebyl zaměnitelný, když dal jméno polní

trati - v roce 1414 zvané „Za dvorem na

městském příkopu“ (později „Za Valy“,

nyní ulice Za Školou a Sadová).

Prvním

prokazatelným vlastníkem domu byl krá-

lové klášter sv. Panny Marie cisterciaček

na Starém Brně, který je takto doložen nej-

dříve k roku 1459.

Soupis svatojiřského úroku z roku

1594 zhotovený městským úřadem za-

znamenává, že byl tento placen i ze tří