Okolnosti pořízení domu čp. 117 v Hrnčířské ulici ve Velké Bíteši městem v roce 1715

Okolnosti pořízení domu čp. 117 v Hrnčířské ulici ve Velké Bíteši městem v roce 1715

Příspěvek k výročí 300 let městské držby domu

že by město určovalo způsob obživy

klášterních poddaných a že město neu-

znává právo, které klášter obdržel dříve

než Bíteš.

Dále že případ nepostoupila

k vyššímu právu

„pro zachránění dob-

rého pokojného sousedství“

a že klášter

proto upustí od toho, že by

„ty domy kláš-

teru zadané a všech povinností neb platův

osvobozeny byly i pivo vařiti každý měš-

ťan a taky náš dům mohli“

. Požadovaný

poplatek 6 zlatých z prodeje páleného

na klášterním domě že si klášter vyřídí

s vrchností města, která jej vyžaduje.

A tak

„strany šenku piva aneb jinšího

obchodu městského nezamezeného od

pánův se jinší odpovědi dále nedávám

a že netoliko svobod královských kláš-

teru propučených zlechčovati se neosmělí,

ale i chudých měšťanův obchod tudy slušně

přichrániti se vynasnaží nepochybuji. Ji-

náče já a klášter můj starobylým obyčejem

práv a svobod se držeti příčinu míti budu“

Přetrvávající spory

o pozemky

ím byl, zdá se, prozatím vyřízen spor

ohledně klášterní hospody. Dosud

nevyřešeny však zůstávaly klášterní po-

zemky. Proto představitelé města jednali

v této věci 20. září 1679 na náměšťském

zámku s hrabětem a hraběnkou.

Ještě

před tímto jednáním městský úřad rea-

goval na dopis abatyše ze 7. září a napsal

své stanovisko náměšťskému hejtmanu,

ve kterém uvedl odkaz na udělení práv

od Lacka z Kravař a markraběte Jošta.

Dále se zmínil, že ona hospoda či piv-

nice v uvedeném roce 1326 (v tehdejším

přepisu byl napsán letopočet 1626) byla

povolena zřejmě na Starém Brně a nikoli

v Bíteši. Dále zmíněné tři klášterní cha-

lupy v Bíteši, jedna s polnostmi a dvě

s předcházejícím domem nesousedící

bez polí v Hrnčířské ulici, že se těchto

ujmul hrabě jakožto bítešská vrchnost.

Z nemovitostí že se platí kontribuce

a jiné královské daně, vrchnostenské

platy, ad. Zmínil ještě svou snahu, aby

sousedé užívající klášterní pozemky ne-

přišli ke škodě. Tyto pozemky že byly

před dvěma lety na vícero let pronajaty,

že u souseda Martina Hoška bývala hrn-

čířská dílna, v roce 1674 u Martina Led-

vinky kožešnická dílna a žádná hospoda

či výčep, dle starých privilegií že město

nic nenašlo. Rybníček že byl v roce 1632

prodán s loukou a od roku 1675 jej má

Mates Jelínek, k čemuž se vztahuje pra-

vidlo: co je prodáno, nemůže být vy-

dáno. Že město platí vrchnosti ročně 60

zlatých za víno a další poplatky za pivo

a pálené, tím že má zaručeno, že ne-

vznikne nový výčep.

Následně 22. září Bítešští odeslali do

kláštera dopis, jehož obsah abatyše zhod-

notila slovy:

„jakoby klášter můj něco

ke škodě a praeiudicium města jejich

činiti a nadáním jejich se zastírati aneb

je na sebe táhnouti oumysl měl“

. Odpo-

věď sepsala 29. září, ve které se ohrazo-

vala proti tomu, aby bítešské klášterní

grunty spadaly pod městskou jurisdikci,

a to z důvodu zeměpanského nadání kláš-

tera. Znovu se vyjádřila proti určování

městem, kým mají být klášterní domy

osazeny, že se tyto řídily zbraslavským

rychtářem. A co se týče městem nepřiz-

naných a klášterem nedovoleného uží-