17 / 24
Okolnosti pořízení domu čp. 117 v Hrnčířské ulici ve Velké Bíteši městem v roce 1715
Příspěvek k výročí 300 let městské držby domu
17
Dle popisu rájeckého Samuela Satten-
wolfa z 2. února 1718, který byl nepříliš či-
telně přepsán v roce 1752, město pořídilo
budovu a příslušenství kurie. V budově
se podle inventáře nacházelo 6 obytných
místností, totiž jídelna (
„taflstubn
[?]
“
),
kancelář (
„Cabineth-officier“
), místnost
pro služebnictvo (
„bayorii
[?]
Schastres
zimer“
), kuchyně (
„kuchel“
), komora
(
„camer“
) a stáje pro 30 koní. K tomu
náležela domovní zahrada s velkou sto-
dolou před bránou, avšak bez studny.
Z polností bývaly přes zimu osívány pše-
nicí a žitem role o výměře 18–20 měřic,
další role o výměře 2–3 měřic bývaly přes
léto osívány ječmenem. Třetí role ležela
ladem. Seno se sušilo na loukách mezi
poli a na několika pozemcích v množství
3 až 4 fůry. Kus vzrostlého lesa sloužil
pro potřeby domu. Vrchnostenský úřad
poté ještě řešil vymezení pozemků. Ná-
měšťský hejtman Lambert proto poslal
18. října 1718 do Bíteše dva své úředníky,
aby zjistili hranice pozemků kurie.
V roce 1719 dvůr produkoval kromě
obilí zejména husy a z kravího mléka
šišky slaného „sejra“, dále samotné
mléko i máslo a tvaroh, stále disponoval
vozem s koňským spřežením. Náklady
v tomto roce dosáhly 30 zlatých 37 krej-
carů 1 denár. Pro rok 1720 se obecní účty
nedochovaly, údaje jsou k dispozici až
z následujícího roku 1721. Stále patrně
s jedním potahem převažovalo pěstování
obilí, doplněné chovem především slepic
na vejce, kachen a krav na maso i mléko.
Stále tu byl vyráběn „sejr“. Zmíněn je tu
kromě obecní děvečky jménem obecní
pacholek Jakub Rouš
16
. Výdaje v tomto
roce dosáhly částky 55 zl. 49 kr. 3 d. Přes
vynakládanou snahu probíhalo hospoda-
ření stále víceméně v malém rozsahu, vý-
razně dominovala produkce obilí.
Na jaře roku 1722 radní upustili od
provozování hospodářství ve vlastní režii
a dvůr od 16. března pronajali. Výše ná-
jmu byla počítána na kvartály, každý na
12,5 zlatých. Za tři kvartály tak nájem-
níci „domu Curie“ bítešští měšťané Pa-
vel Kostelecký a Jan Alt „i s anticipací“
zaplatili dle smlouvy dohromady 37,5
zlatých. S pronajmutím dvora pak sou-
visel propad obecních příjmů za prodané
obilí.
17
Oba nájemníci platili nájem ještě
v letech 1723 a 1724, a to tutéž částku
počítanou dle kvartálů, které začínaly
9. listopadem; a tak za rok mělo město
příjem z nájmu dvora 50 zlatých. Zatímco
v roce 1723 město nevynaložilo na dvůr
žádné náklady, v roce 1724 již zaplatilo
přestavbu kamen v čeledníku, vyspravení
střechy, zhotovení dřevěných schodů „na
sejpku horní“, vylíčení „oficírské“ (úřed-
nické) světnice a vymetení komínů. Zá-
Půdorys přízemí a patra přední budovy na plánu rozšíření školy
na trojtřídní asi roku 1853 (Jan Pavouček; SOkA ZR, f. AMVB,
sign. C 14, č. 197).