21 / 24
Okolnosti pořízení domu čp. 117 v Hrnčířské ulici ve Velké Bíteši městem v roce 1715
Příspěvek k výročí 300 let městské držby domu
21
1 Jan ZDUBA, Město Velká Bíteš v roce 1414 : Edice zakládacího zápisu k 600. výročí nejstarší městské knihy Velké Bíteše,
Velká Bíteš 2014, s. 6, 10 („Item der hof gelegen pey dem kirch tor d‘ ist cynsses frey, wenn aller unrecht‘ gab nicht.“). Karel
KUČA, Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, VIII. díl, Praha 2011, str. 133. Jan ZDUBA, Urbanistický vývoj
vrchnostenského města Velké Bíteše v letech 1414–1848, vlastivědný sborník Západní Morava XIII., 2009, str. 156.
2 Jiří DOLEŽEL, Ke vzniku a vývoji několika měst střední a severozápadní Moravy, In.: Archaeologia historica 20, 1995, str. 212.
3 Státní okresní archiv Žďár nad Sázavou, fond Archiv města Velká Bíteš, signatura C 18 (Přílohy k účtům obce), č. 4. Svato-
jiřský úrok v roce 1594 město vybíralo takto: čp. 117 - Martin Hošek na trubače 2 g., z rolí 5 g. 2 d., z Poloudělí ½ g. = 7 ½ g.
2 d.; čp. 120 - Vondra tkadlec 2 g., z rolí 1 g. = 3 g.; čp. 121 - Kříž hrnčíř 2 g. V roce 1690 město vybíralo svatováclavský úrok
z pozemků následovně (sign. C 18 - přílohy, č. 21): čp. 117 - Kambovský patřící panu hraběti Colalto - obec musí doložit 13 kr.
4 d.; čp. 120 - Martin Ledvinka pustý pana hraběte Colalto - obec musí doložit 2 kr. 4 d.; čp. 121 - Václav Turkovský pana
hraběte Colalto - obec musí doložit 2 kr. 4 d.
4 Jan ZDUBA, Historie soukromých velkobítešských domů, Velká Bíteš 2008, 6 číslovaných kusů. TÝŽ, Historie velkobíteš-
ských domů, Zpravodaj města Velké Bíteše, červen 2014 – říjen 2014.
5 Základem příspěvku je korespondence, která se nachází v jedné složce: SOkAZR, f. AMVB, sign. C 5 (Dvůr Curie 1626–1786).
6 Moravský zemský archiv v Brně, f. G 160, sign. M 859, inv. č. 3575, fol. 146r (DVD: inv.č.3575M859268.tif): „Z Byteše
přichází ze tří osob poddaných usedlých ku klášteru tomuto náležitých ourok o sv. Jiří a o sv. Václavě. Martin Bílek dává platu
14 grošů, Ondřej tkadlec 1 groš, Bartoň Hodovský 1 groš. Summa platu o sv. Jiří 16 grošů. A o sv. Václavě tolikéž.“. Uva-
žovaná datace k roku 1624 vyplývá z porovnání jmen držitelů gruntů dle městských gruntovních knih (viz poznámka č. 4) a dle
analogie gruntovní knihy osovského panství (viz: Jan ZDUBA, Osová Bítýška a Vlkov na osovském panství mezi lety
1548–1638 dle gruntovních register (Přehledy právních deliktů a vlastnických převodů gruntů), vlastivědný sborník Západní
Morava XIV., 2010, s. 82).
7 SOkA ZR, f. AMVB, sign. Ea 1, fol. 135 („Paměť v příčině jednoho pustého kruntu ku Královu klášteru na Starém Brně
patřícího“). Jan ZDUBA, Vznik a zmar klášterní hospody v barokní Velké Bíteši, Zpravodaj města Velké Bíteše, leden 2015,
str. 25–26.
8 SOkA ZR, f. AMVB, sign. C 18 (Výroční počty), č. 9. Víno bylo vyúčtováno 3. září 1679 na 18 krejcarů.
9 S adresou: „Důstojně velebné a v Pánu Bohu nábožné panně, panně Rozině Tenkelotové, svatého řádu cistercienského, a panně,
panně abatyši králové kláštera Panny Marie palácu na Starém Brně, Vaší Milosti k nám milostivé náklonné, do králové kláštera“.
10 „...Že něco neobyčejného se býti zdá, aby těm obyvatelům, které můj klášter na ty grunty dosaditi chce, město předpisovati
mělo neb mohlo, zda-li by oni toliko s tímto neb oním obchodem městským jim ahsignirovaným se živiti měli. Jsa vůbec
vědomo, že kdo v městě bydlí a právo městské má, ten buď s prodáváním a handlováním obilí, dobytka, krámských věcí, že-
leza a mnohých jiných podobných mobilií živnosti své valně hleděti může, aniž na tom co záleží, zda-li on řemeslník neb for-
man neb zahradník aneb sice v něčem jinším umělý neb neumělý jest, a tak také jsouce šenk piva aneb kořalky pálení měšťan-
ského obchodu, nenachází se žádná podstatná příčina, proč by Petrovi neb Pavlovi se to od rady městské zapověděti aneb
zamezovati a toliko tomu, komu by magistrát mínil, dovolovati mohlo neb když se městu obdarování a privilegia udělí, tehdy
nejsou míněné na zdi a kamení neb radní osoby než na obyvatele a měšťany, kteří město činí a tak jsouce našemu klášteru
takové městské domy od slavné paměti králův českých a moravských se vším právem, které na městských jinších domích býti
může, zadané a naše nadání a svobody až do nyní vždy pořádně confirmirované, nemůže nám žádný ani taky pan hrabě z Ver-
tenberku jakožto nynější pohsehsor v temž nic ujímati ani toho zlechčovati. Poněvadž nám to dřív, než oni Biteš dostali,
zadáno již bylo a naše obdarování již tehdy pořádnost svou mělo, na ně pak víc nic než to, co prv zadáno nebylo, přijíti
nemohlo a nepřišlo...“