20 / 24
Okolnosti pořízení domu čp. 117 v Hrnčířské ulici ve Velké Bíteši městem v roce 1715
Příspěvek k výročí 300 let městské držby domu
20
špitální budovu do soukromých rukou.
Dále v roce 1790 byla na kurii přestěho-
vána dvojtřídní městská škola, neboť do-
savadní školní budova s jednou třídou
(čp. 73) v Kostelní ulici již nesplňovala
zvýšené nároky požadované státem. Poz-
ději radní rozhodli, že odprodají od bývalé
kurie zahradu. Stalo se tak 16. února 1819,
kdy byla zahrada vyměřená na 134
1
/
3
čtverečních sáhů (tj. 483,15 m
2
) prodána k
vystavění domu (čp. 196) za 300 zlatých,
načež kupující František Kočent ji po mě-
síci 18. března prodal obratem dále za 500
zlatých. V roce 1846 se v budově nacházela
ještě stále dvojtřídní škola, dále byt učitele
a školního pomocníka, byt pro špitálníky,
nemocniční pokoj a umrlčí komora.
21
Při úvahách o rozšíření školy na troj-
třídní vypracoval zřejmě roku 1853 bí-
tešský tesař Jan Pavouček plán přestavby.
Další tlak na rozšíření školy nastal v roce
1870, kdy nové zákony vedly k rozšíření
školy na pětitřídní. Dvě třídy byly proto do-
časně zřízeny v jiných domech. Následně
30. května 1874 vypracoval bítešský zed-
ník a tesař Jan Bouček plán novostavby
bočního křídla budovy. Tehdy se uvažo-
valo o rozšíření pouze o dvě třídy, a tak
přístavba byla navržena přízemní. Záhy se
však zjistilo, že je třeba školu rozšířit více,
což se projevilo 14. prosince 1876, kdy
náměšťský Halámek rozpracoval půdo-
rys přízemí a patra uvažované celé školní
budovy. Nato 20. srpna 1877 rosický
František Světlík navrhl vzhled patrové
přístavby. Tyto plány byly realizovány
v následujícím roce 1878, kdy byl přesta-
věn celý boční a zadní trakt. Vdůsledku této
přestavby byl špitál odstěhován. Pozdější
rozšiřování školy již nebylo řešeno výraz-
nými přestavbami této budovy, ale výstav-
bami budov nových na jiných místech.
22
Obecní nemovitost
v současnosti
B
ývalý obecní dvůr nepřestal sloužit
školství ani poté, co se z něj v roce
1995 po 205 letech odstěhoval 1. stupeň
základní školy a nahradila jej základní
umělecká škola. Po období značně ome-
zených investic do budovy započala její
rekonstrukce. Tato probíhala již za účasti
památkové péče, neboť se budova ocitla
v roce 1990 v městské památkové zóně
a sama budova se stala v roce 1996 kulturní
památkou. Nejviditelnějším projevem re-
konstrukce se stala nová fasáda, která se
doslova rozzářila v roce 1998 dle návrhu
architekta Vlastimila Kunčíka. Jak je uve-
deno na webových stránkách ZUŠ (2015),
po nastěhování
„škola tak konečně získala
rozsáhlé prostory, které ovšem bylo zapo-
třebí upravit dle potřeb umělecké školy.
Po četných rekonstrukcích naši školu dnes
pravidelně navštěvuje 300 žáků, kteří si
mohou vybrat z oboru hudebního, výtvar-
ného a tanečního.“
23
Škola v roce 1880 (SOkAZR, f. AMVB, sign. Ea 1, fol. 161).