Zpravodaj města Velká Bíteš

34 |

Listopad 2017

Zpravodaj Město Velká Bíteš

www.velkabites.cz

Leopold Seka (*1864 –†1921)

, architektonický kreslíř v Budapešti, 56 let, jeho kmotry

strýc s tetou obchodník Eduard a Kateřina Kallinovi.

Zdroje: Státní okresní archiv Žďár n. S., f. Archiv města Velká Bíteš, gruntovní kn. č. 11789, fol.

169, 250, 255, kn. č. 11793, fol. 15; sign. C11, č. 465. Matriky Velká Bíteš a Náměšť nad Oslavou

dostupné na webu

Za přínos k obsahu článku děkuji Mgr. Petru Schneiderovi

(donedávna Národní muzeum v Praze, Numismatické oddělení, fond medailí a řádů) a Mgr. Martinu

Štindlovi, Ph.D. (SOkA Žďár n. S.).

Jan Zduba

RECEPTY S PŘÍBĚHEM

HISTORICKÉ POKRMY VE VELKÉ BÍTEŠI – HUSA

Seriál zabývající se ve zkratce historickým pojetím přípravy vybraných pokrmů

v prostředí Velké Bíteše.

V úterý 7. listopadu 1679 proběhl výlov rybníka Hadru, při kterém lovci popíjeli vinnou

pálenku (za 21 krejcarů, tj. okolo 2 l). Dohlížející členové městského úřadu pak večer při

jednání pojedli 10 liber masa (tj. 5,14 kg, 20 kr.) s půl mázem másla (tj. asi 0,27 l, 8 kr.),

solí (3 kr.), petrželí s křenem a vinným octem (3 kr.) a kořením (4 kr.). Připravena byla i pečená

husa a k tomu i mladá „strojená“ (15 kr.). Nechyběl ani nezbytný chléb a žemle (6 kr.). Víno či

pivo tentokrát vyčísleno nebylo.

Podle bítešských městských účtů bývala „hus“ podávána obvykle pečená, případně (spíše)

mladá husa „strojená“, tedy ve složitější úpravě. Azpravidla, asi kvůli ceně, ji doplňovalo maso

jiné, zpravidla hovězí nebo skopové. Na jednodušší způsob, jako tomu bylo 10. listopadu 1697,

obdržel pacholek vrchnostenského hejtmana kousek nejspíše pečené husy s chlebem a pivem

(8 kr.). Husí sezóna začínala v polovině září, silná byla v říjnu, vrcholila v listopadu a dohasí-

nala v prosinci. Husa patřívala k dražším pokrmům, její cena se v době přelomu 17. a 18. století

pohybovala od 13,5 do 30 krejcarů, což odpovídalo 6–15 librám (tj. 3–8 kg) hovězího masa.

Někdy obec pořídila jen půl husy za 8 kr., mladou husu za 3 nebo 6 kr., již upečenou husu za

8 či 12 kr. Výjimečně 4. listopadu 1709 město darovalo hraběcímu rychtáři Šimonu Adrianovi

pár hus k jeho druhé svatbě (36 kr.).

V kuchařských knihách té doby se recepty určené jmenovitě na husu téměř nevyskytují.

V 16. století Pavel Severín z Kapí Hory (1535) a poté Bavor mladší Rodovský z Hustiřan

(1591) publikovali pouze jeden totožný recept na husu v omáčce pod názvem „hus pečenou

v dobrém kondymentu“. Podle tohoto receptu se z husy vyjmuly droby, které se uvařily

zvlášť, odřezala se křídla a nohy, které se ponechaly pro jinou příležitost. Husa se pak pekla

pod tlakem v páře (v utěsněném hrnci, v jehož spodní části byla voda). Takto upečená husa

se pak i s uvařenými droby obrala na kousky. Pak se smíchalo sladké mléko, 6 žloutků,