Zpravodaj města Velká Bíteš | září 2017

31 / 68

Zpravodaj Město Velká Bíteš
|
31 Září 2017 |
Velkou Bíteší sovětský dvouplošník, z kterého pilot vyhazoval ručně menší tříštivé nebo
zápalné bomby a střílel po lidech, které náhodně zahlédl. Málem „trefil“ moji sestru Květu.
Já se sestřinou kamarádkou Věrou Kopečkovou jsme se na poslední chvíli schovali do
malého krytu na Pelánově zahradě. Byl zakryt pouze silnými dřevěnými fošnami, na kte-
rých bylo nasypáno asi 10 cm hlíny. V těchto dnech zahynuli první občané našeho města.
Pan Balák byl zabit tříštivou bombou na dvoře budovy č. 5. (dnešní muzeum a ICaKK)
a podobnou bombou byl zabit i pan Caha. Takové nálety, spíše průzkumné lety, se ko-
naly téměř denně. U kapličky na Psí hoře byla umístěna baterie čtyř protiletadlových děl.
Můj otec, který bojoval v první světové válce a měl velké zkušenosti, chtěl, abychom vyk-
lidili z půdy všechny hořlavé předměty a důkladně všechno vymetli.
8. května 1945 bylo vyhlášeno příměří mezi Německem a vítěznými mocnostmi. V ten den
jsme se sešli před Pavlíčkovou stodolou a bavili se. Přistoupil k nám nějaký německý voják
a snažil se s námi navázat rozhovor. Za chvíli přišel další - německý „Obergefreiter“ (hodnost
odpovídající našemu desátníkovi), a pokusil se osahávat moji sestru. Ta mu dala přes hubu
a to ho tak rozzuřilo, že začal hystericky řvát, vytáhl pistoli, odjistil ji a mířil sestře na břicho.
Ihned jsem ji zahnal domů, aby jej dál neprovokovala. Tento „skopčák“ byl v návalu zuřivosti
schopný všeho. Kdyby ji býval zastřelil, živý by neodešel, byla nás většina.
Poslední děsivá válečná noc
Noc z 8. na 9. května 1945 byla pro Velkou Bíteš nejhorší z celé války. V naší ulici
Za Potokem vyhořel dům souseda Aloise Ondráka, na druhé straně dům vdovy paní
Stopy po bombardování 8.5.1945 na spodní straně náměstí. (Dům bez střechy je č.p. 5, dnešní muzeum a ICaKK).
Zdroj: Archiv Regionální učebnice