Zpravodaj města Velká Bíteš | září 2017

28 / 68

28 | Září 2017 Zpravodaj Město Velká Bíteš
|
Roku 1884 koupil dům Josef Večeřa, který v roce 1894 postoupil polovinu domu Fran-
tišce Večeřové a té byl v roce 1907 připsán celý. Postoupila jej dále roku 1911 novomanže-
lům Karlu a Kristýně Večeřům . Od roku 1958 Kristýna vlastnila dům celý.
Prameny: Státní okresní archiv Žďár n. S., f. Archiv města Velká Bíteš, kn. č. 11787, fol. 167, 200,
kn. č. 11788, fol. 79, 190, kn. č. 11789, fol. 61, kn. č. 11792, fol. 28, kn. č. 11797, fol. 102. Katastrální
úřad pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Žďár n. S., pozemková kniha Velká Bíteš Růžová ulice,
č. kn. vl. 94.
Jan Zduba
RECEPTY S PŘÍBĚHEM
HISTORICKÉ POKRMY VE VELKÉ BÍTEŠI – CHLÉB A ŽEMLE
Seriál zabývající se ve zkratce historickým pojetím přípravy vybraných pokrmů
v prostředí Velké Bíteše.
Radniční večeře 2. září 1681 se zúčastnilo nejspíše šest osob městského úřadu.
Primátor Jan Bokr s jednočlenným doprovodem ten den jednal v Náměšti a po návratu
bylo třeba, aby podal zprávu. Pojedeno bylo 3,5 libry masa (1,8 kg, tj. 300 g na osobu,
7,5 krejcaru), chleba (1 kr.) a 6 mázů piva (9 kr.). Podobně 4. září 1685 při obědě, který
byl určen asi deseti členům městského úřadu při vytýkání jařního obilí, chléb (2 kr.) do-
provázel 6 liber hovězího vařeného nebo pečeného masa (3,1 kg, 18 kr.). Chléb s pivem
měl být občerstvením 14 lovcům při výlovu rybníka Hadru 15. září 1677, na což jim obec
vydala poměrně menší částku 15 kr., odpovídající spíše „jen“ půl mázu piva na osobu
a dvěma bochníkům chleba. Oblíbenější základní kombinací ovšem bývaly žemle s pi-
vem. Takové občerstvení doprovázelo 26. září 1676 sjednávání díla na obecním domě
(čp. 5) s tesaři (4 kr.), podobně takové pozřel sám městský úřad 18. září 1694 při vy-
týkání ovsa (piva 9 mázů za 18 kr. a žemle za 3 kr.) a též asi dva mušketýři z Náměště
(5 kr.). Tyto příklady mohou posloužit pro představu o nejjednodušším způsobu někdej-
šího užití chleba a žemlí.
V té době býval základním typem chleba „pekařský“ v ceně zpravidla 2 krejcarů.
Je možné, že se jednalo o podlouhlý chléb zvaný štrycl. Větší chleba zřejmě ve tvaru
kulatého bochníku se nazýval „pecnářský“ a stál obvykle 3 krejcary. Pecny chleba se
ovšem pekly i ve větších velikostech, kupříkladu v létě 1694 byl rozlišen na částky 3,
6 a 7 krejcarů. V nabídce byl i „měkký“ chléb, který byl vhodný k maštění. Je pravdě-
podobné, že se chleba pekl především ze žitné mouky, neboť pšenice bývala výrazně
dražší a spolu s ječmenem využívána též na pivovarský slad. Dále se tu pekly asi z bílé
mouky žemle a v menším množství jakési bochníčky, preclíky, rohlíčky a věnečky. Pekař
Jakub Žemlička (náměstí 133), který patrně nebyl členem žádného cechu, žádal v roce