Zpravodaj Město Velká Bíteš
www.velkabites.cz|
www.bitessko.com25
Červenec –Srpen 2017 |
ský dům“
svému novému manželovi rovněž tesařskému nádeníkovi
Janu Batelkovi
.
Ten měl následně vyplatit na fundaci ke zdejšímu chrámu Páně a na dluh do si-
rotčí pokladny po 50 zl. a svému nevlastnímu synovi Václavu Plačkovi 300 zl. tak,
že jak Václav
„brzy 15 let starý bude, interehse
[úrok]
5 procenty platiti po-
vinen bude k jeho stálé a dědičné vlastnosti“
. Následně od r. 1875 vlastnili dům
v ceně 1200 zl.
Karel a Antonie Batelkovi
, r. 1879 byl připsán Karlu a Anně Batel-
kům. Anna poté, co ovdověla, prodala r. 1905 dům
Františku a Marii Batelkům
.
Marie pak od r. 1940 vlastnila dům celý, načež jej r. 1950 postoupila
Františce Han-
dlové
. Ta jej vlastnila ještě v r. 1966.
Prameny: Státní okresní archiv Žďár n. S., f. Archiv města Velká Bíteš, kn. č. 11787, fol. 95, 146,
kn. č. 11788, fol. 116, kn. č. 11789, fol. 239, kn. č. 11792, fol. 29, kn. č. 11797, fol. 97. Katastrální
úřad pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Žďár n. S., pozemková kniha Velká Bíteš Růžová ulice,
č. kn. vl. 93.
Jan Zduba
RECEPTY S PŘÍBĚHEM
HISTORICKÉ POKRMY VE VELKÉ BÍTEŠI – JAHODY
A „STŘEŠNĚ“
Seriál zabývající se ve zkratce historickým pojetím přípravy vybraných pokrmů
v prostředí Velké Bíteše.
Nejspíše na kaši ze smetany, perníku, jahod, šalvěje a vinného octa si mohli ve
Velké Bíteši v pondělí 5. července 1677 pochutnat členové vrchnostenské výpravy.
Mladý hrabě Jan Filip z Verdenbergu se svými úředníky a celým dvorem totiž přijel
z Náměště do města na oběd. Bítešští představitelé proto vystrojili hostinu, okrášle-
nou májí, při níž se vypilo nejméně 30 mázů vína a 77 mázů piva, a jejíž drob-
nou součástí se staly i zmíněné jahody. Tyto jahody se ovšem od dnešních běžných
lišily. Bývaly drobnější a nejspíše se jednalo o tzv. lesní. Jahodami byl pohoštěn
i 29. června 1685 krajský komisař Kunek z Brna, který ve Velké Bíteši po tři
dny čekal na 141 vojáků pěchoty. Nabídnuty mu mohly být jak samotné čerstvé,
tak v kombinaci s vínem či pivem a žemlí.
Dalším oblíbeným červencovým ovocem bývaly třešně, tehdy zvané výhradně „střešně“.
Asi čerstvé a tepelně nezpracované se staly 4. července 1673 součástí pohoštění komise,
která měla za úkol řešit matriku vedenou již bývalým zdejším farářem. Komise byla se-
stavena na příkaz biskupské konzistoře z děkanů (meziříčského a třebíčského), z farářů
(budišovského, heraltického, novoveselského a rudíkovského) a také ze zástupců držitele
patronátních práv zdejší fary (tišnovského hejtmana a probošta kláštera); vypito bylo na