Zpravodaj města Velká Bíteš | duben 2017

39 / 68

Zpravodaj Město Velká Bíteš
|
Duben 2017 | 39
Z REGIONÁLNÍ HISTORIE
JOSEF ONDRÁK A SVĚDECTVÍ JEHO DOBY
Část III
Konec živnosti
V roce 1935 dokončil otec opravu rodinného domu, poničeného požárem v předcho-
zím roce. Zednické práce si prováděl sám, s vazbou mu pomáhal jeho kamarád Ludvík
Kopeček, kterého napadl stavitel K. B., který jinak pro svoji tloušťku neudělal ani krok
a vynadal mu že „fušuje“ bez živnostenského oprávnění.
Na jaře roku 1936 chtěl otec znovu vybudovat zničenou stolařskou dílnu. Matka mu to
však nedovolila, bála se další živnostenské bídy, které si v době hospodářské krize užila
víc než dost a stejně nebyly k mání potřebné finance. Proto si otec našel práci u stolařské
firmy Karpíšek v Brně-Husovicích.
V květnu 1936 si pronajal dvoupokojový byt na rohu Cyrilské a Mlýnské ulice za sjed-
naný nájem 250 Kč za měsíc. Zanedlouho se za ním přestěhovala také matka s veškerým
nábytkem. Já jsem zůstal ještě ve Velké Bíteši u strýce Ludvíka Hrbka na Hybešově ulici,
abych mohl dokončit 1. ročník měšťanské školy („měšťanky“ - 2. stupeň ZŠ). Drželi mě
tam také moji nejlepší kamarádi, Leoš a Miroslav Almerovi, Jenda Mužík a ze sousedního
Karlova: Adolf a Karel Miliánovi a Břeťa Tuček. Později, po vyhnání ze Slovenska, k nim
přibyli sourozenci Břeťa, Jarek a Blažena Poledňovi. Těžko se mi s nimi loučilo.
Stolařská dílna manželů Ondrákových. | Foto: Rodinný archiv