Zpravodaj Město Velká Bíteš
www.velkabites.cz|
www.bitessko.comDuben 2017 |
37
RECEPTY S PŘÍBĚHEM
HISTORICKÉ POKRMY VE VELKÉ BÍTEŠI – VELIKONOČNÍ
KOLÁČE (MAZANCE)
Seriál zabývající se ve zkratce historickým pojetím přípravy vybraných pokrmů
v prostředí Velké Bíteše.
Velikonoční svátky bývaly pro představitele barokní bítešské obce příležitostí k obdaro-
vávání. Tak v úterý po Velikonocích 7. dubna 1676 páni kantoři obdrželi od města 6,5 libry
(tj. 3,34 kg) telecího masa (13 kr.) a 21 krejcarů na pivo a chléb. Radniční hospodyně Rejna
Procházková poté, co vylíčila na radnici dolní světnici (12 kr.), obdržela o Bílé sobotě
6. dubna 1697 dalších 5 krejcarů ke svátkům. Rovněž k velikonočním svátkům v roce 1701
vrchnostenský Fiškal přijal od města půl telete a beránka (1 zl. 36 kr.), které město zapla-
tilo Jiříku Kočentovi až v polovině července. Pro
„Jejich Milosti mladý pány a slečny“,
tedy děti vrchnosti, když
„přijedouc Jejich Milost paní hraběnka na Náměšť“
, město na-
peklo týden po Velikonocích v pondělí 10. dubna 1673
„koláče“
z 8 mejtníků (tj. asi 22,4
či 31 litru) mouky (celkem za 2 zl. 31 kr.). Stejně tak učinilo se stejnými náklady ve středu
10. dubna 1680, tedy týden před Velikonocemi. Nutno dodat, že v obecních účtech u těchto
darů koláčů není zmínka, že by se vztahovaly k velikonočním svátkům.
Málokdy město koláče samo peklo, zpravidla je nakupovalo hotové, aby jimi v průběhu
roku uctilo jak vrchnostenské úředníky, tak mnohé další. Kupříkladu nejvyššímu z vrch-
nostenských úředníků na náměšťském zámku hejtmanovi město vydalo 26. května 1685
koláče za 6 kr., rovněž i 4. října 1699 o jarmarku na sv. Františka v rámci většího pohoštění
(spolu s vepřovou pečení 22 kr.). Při rovněž bohatším občerstvení 29. května 1698 město na-
bídlo koláče úředníkům při lovení rybníka (spolu s moukou 6 kr.), stejně tak i 26. září 1695
(spolu se zelníky 7,5 kr.). Koláč obdrželi 28. října 1695 i dva mušketýři ze Špilberku, které
město hostilo asi kvůli opožděnému výběru daní (spolu s chlebem 2 kr.). Jindy 20. června
1695 koláče dostal komisař brněnského kraje, když v Bíteši čekal na příchod vojenských
rekrutů (spolu s moukou a krupicí 12 kr.). Dokonce i při vaření piva 24. května 1695 byly
výjimečně vydány koláče za 3 krejcary. Koláče si dopřávali též samotní představitelé města,
kupříkladu v polovině června 1712 při pobytu v Brně (za 3 kr. a 2 kr.) či při vytýkání desátku
z obilí 27. srpna 1694 za 3 kr., anebo při obnově purkmistra 5. října 1695 (spolu s páleným
za 10 kr.). Jako o Velikonocích, tak také o vánočních svátcích město napeklo v letech 1672
a 1680
„koláče“
, které se svým složením nápadně podobají dnešním vánočkám.
Mazance bývaly v českých zemích obvyklé nejpozději od 15. století. Pekli je ve větších
městech specializovaní pekaři mazanečníci v průběhu celého roku. Mazanci se rozumělo
nasládlé pečivo, často z kynutého těsta, „pomazané“ náplní. Samotný název
„maz“
se při-
tom vztahoval na kořeněná povidla ze sladkého ovoce nebo zeleniny. Základem mazanců
tehdy bývala sladká smetana, do které se nasypala bílá mouka a přidaly se tekuté kvasnice,