30 / 60
|
Prosinec 2016
Zpravodaj Město Velká Bíteš
www.velkabites.cz|
www.bitessko.com30
Nový průzkum proběhl na popud členů
Muzejního spolku Velkobítešska RNDr. Jo-
sefa Hájka, CSc. a Jana Zduby, ve spolu-
práci s Akad. Ing. arch. Janem Velkem. Ve-
dení se ujal prof. PhDr. Josef Unger, CSc. se
svými spolupracovníky z Antropologického
ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy
univerzity (RNDr. Robin Pěnička, Ph.D.,
Mgr. Tomáš Mořkovský, Mgr. Martin Mazáč).
Ke konzultacím byli přizváni další odborníci
(doc. RNDr. Karel Kirchner, CSc. z Ústavu
geoniky AV ČR, RNDr. Lubomír Maštera,
CSc., členové Klubu Augusta Sedláčka bratři
Kořínkovi). Průzkum proběhl 16. a 21. října
2016 a řešil osídlení hrádku a původ mohut-
ných kamenů v příkopu.
Bylo konstatováno, že se jedná o velmi
dobře dochované středověké opevnění typu
motte. Tímto výrazem, převzatým z francouz-
štiny, je označováno opevněné sídlo vystavěné na uměle nasypaném návrší tvaru komo-
lého kužele obklopeného příkopem. Čtvercový příkop hrádku Rohy měří na vnější straně
30 x 30 m, hluboký je 1,4 až 1,8 m. Návrší v jádře příkopu má plochu asi 80 m
2
a pře-
vyšuje okolní terén o 2 m. Na návrší bylo objeveno menší množství zlomků tuhové ke-
ramiky, do červena vypálené mazanice s otisky dřeva, uhlíků a jeden zkorodovaný starý
hřebík. Nalezenou keramiku lze datovat do druhé třetiny 13. století, případně i do pře-
lomu 13. a 14. století. Tyto artefakty mohou být dokladem buď starší sídlištní struktury
předcházející budování hrádku, nebo provizorní dřevěné stavby související s činností při
kopání příkopu a budování návrší. Dále bylo zjištěno, že kamenné balvany, které jsou
tvořeny krystalickými břidlicemi-migmatity, se vyskytují pouze uvnitř příkopu a nepo-
kračují mimo něj ani plošně ani do podloží. Kameny, z nichž některé váží okolo 400 kg
a jejichž celkový objem činí přibližně 40 m
3
, byly po vykopání příkopu dopraveny na
místo z rozsutěných skalek ve východním podhůří Svaté hory. Pravděpodobně se měly
stát surovinou pro kamenické zpracování, ke kterému nedošlo. Je zjevné, že hrádek Rohy
je torzem, při jeho budování byly provedeny pouze zemní práce, výstavba se omezila na
lehkou dřevěnou konstrukci, později spálenou, osídlenou pouze dočasně.
Zdroje: Josef UNGER – Josef HÁJEK,
Nálezová zpráva : Skřinářov, Rohy, motte : Zjišťovací vý-
zkum
, nepublikováno, 11 s. Jan VELEK,
Tvrz Rohy u Skřinářova : Vyhodnocení objemu a množství
kamenných bloků v okolí terénních úprav pro stavbu tvrze
, nepublikováno, 2 s.
Josef Hájek a Jan Zduba, Muzejní spolek Velkobítešska
Vzorek mazanice a tuhové keramiky z Hrádku Rohy.
Foto: Jan Zduba