Zpravodaj města Velká Bíteš | prosinec 2016

28 / 60

| Prosinec 2016 Zpravodaj Město Velká Bíteš
|
28
Během třicetileté války se cena domu snižovala, když r. 1638 zakoupil dům sládek Jan Pro-
dlyl za cenu již jen 80 mor. zl. Za tutéž cenu jej následně r. 1645 zakoupil Jakub Hůlka.
Pak r. 1660 městský úřad se svolením vrchnosti prodal „grunt místo pusté ve Psí ulici,
ležící z jedné strany na rohu“ i s polnostmi, a to za cenu pouze 30 mor. zl. Janu Ondrákovi
(syn Ondřeje Havlů a vnuk krejčího Havla Ouhrábka/Čermáka) pocházejícího patrně ze Křoví.
Roku 1682 zdědil dům syn Daniel Ondrák. Ten však brzy zemřel, načež městský úřad r. 1685
prodal na místě Danielovy matky vdovy Doroty dům za cenu 50 mor. zl. Samuelu Fialovi;
„však on hospodář nadjmenovaný Dorotě vdově do její libosti při sobě jí bytu přáti má“ . Roku
1728 zdědil dům syn František Fiala, po kterém byl r. 1731 připsán novému manželovi vdovy
Alžběty Josefu Jelínkovi, „to ale z tej příčiny, že jest [se] uvolil po nebožtíkovi Francovi Fija-
lovi zvostalého syna Jana, kterémuž by podle postupnosti dědičně přináležel, až do dospělého
věku a zrostu živiti“ . Jelínek dům stavebně zhodnotil o 17 rýnských zlatých 20 krejcarů.
V r. 1738 zakoupil dům v ceně stále 50 mor. zl. Jan Tulipán s tím, že Františku Fialovi po
dosažení dospělosti postoupí dům nebo mu vyplatí výše uvedenou částku za stavební náklady
jeho otčíma. Podmínka však splněna nebyla, když r. 1764 před městský úřad „předstoupíc
v domě radním Johannes Fiala koželoský tovaryš, pozůstalý syn po nebožtíkovi Francovi Fi-
alovi, se svým strejcem Jiříkem Fialou žádajíc, aby ten domek po jeho rodičích v Psí ulici po-
zůstalej, v roku 1738 ale s jistými vejměnkami Janovi Tulipanovi sice prodanej, které vejměnky
poněvadž zachovány nebyly a protož ten prodaj a ani zápis obstát nemohl, nyní jemu dědičně
zapsanej byl, přičemž se prohlásil, že ačkoliv povinen nejni, poněvadž roli, které k tomu gruntu
patřilo, totiž jeden kus pod 5 mír jeho teta Teresia Tulipánka prodala, jejím čtyrem synům ještě
osum rejnských k jejich důležité potřebě dáti povinen bejti chce a bude. I prohlížejíce počestný
ouřad v tom spravedlivost bejti, k tomu zápisu přivolil“. Zdá se, že se obě strany porovnaly
a r. 1773 zdědil dům stejnojmenný Tulipánův syn zedník Jan Tulipán. Ten jej i se svou man-
želkou Annou postoupil r. 1800 dále svému nastávajícímu zeti ševci Petru Svačinovi a jeho
nastávající manželce Františce.
Následně r. 1816 měšťan Petr Svačina prodal bednářovi Janu Ondrákovi „ten svůj vlastní
v Velkej Biteši v Růžovej ulici pod numerem 147 nově situirovaný sousedský dům i s tou při něm
se vynacházející domovní zahrádkou, jakož i ten v tomto gruntě vystavený domek pod numerem
148“ , za 2100 zl. hotově.Ato „s tou vejměnkou, aby Johann Tulipán se svou manželkou jakožto
rodičové jeho manželky až do obouch smrti v tomto vejměnčným domku pokojně obydlí beze
všechny překážky měli“ . Ondrák pak r. 1820 zmíněný domek čp. 148 odprodal. Roku 1834
postoupil zmenšený dům čp. 147 v ceně 280 zlatých svému stejnojmennému synovi Janu On-
drákovi. Ten měl vyplatit do sirotčí pokladny 40 zl. dluhu, na další dluhAntonínu Novotnému
80 zl. a svým sourozencům Josefovi, Františce a Marianě každému po 40 zl. Později r. 1868
Ondrák postoupil dům v ceně 1000 zlatých Janu a Terezii Pařízkům. V r. 1902 byl dům při-
psán Josefu a Marii Mazánkům. Od r. 1920 Marie Mazánková vlastnila dům sama, načež jej
r. 1930 postoupila Leopoldu a Anežce Mazánkům. Následně r. 1937 byla Anežčina polovina
připsána Anastázii Procházkové, r. 1939 provdané Mazánkové.
Samostatný dům čp. 148, tedy „ten svůj vlastní při jeho sousedským domě pod numerem 148
situirovaný domek i s tou při něm sadami obsazenou zahrádku“, odprodal r. 1820 za 500 zla-