Zpravodaj města Velká Bíteš | červenec

20 |

Červenec –Srpen 2018

Zpravodaj Město Velká Bíteš

www.velkabites.cz

kou Bíteš 17%. V 558 domech bylo 793 bytů a rekreačních chat se tu nacházelo zatím jen

6. Osobní automobil připadal na 21,5% a motocykl na 29,5% domácností.

Příčiny obrodného procesu kronikář spatřoval s odkazem na 13. sjezd KSČ z roku

1966 v soupeření socialistické a kapitalistické soustavy, které nakupilo problémy

a strana je „nemohla řešit jinak, než nějakým radikálním, ale přitom přitažlivým způ-

sobem“. Cílem se tak stalo, jak v březnu 1968 sdělilo předsednictvo Ústředního vý-

boru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ), „socialistické skutečnosti dát

její skutečný humánní obsah“. Mělo se tak stát splněním úkolů, které měly být široce

prodiskutovány. Přitom si bylo vědomo, že vhodný model neexistuje, že je třeba hledat

vlastní cestu. Téhož měsíce se konala okresní konference KSČ ve Žďáru n. S. Jedno-

značným stanoviskem delegátů bylo: „Jsme pro obrodu strany a celé naší společnosti“.

Na podporu této politiky proběhla v červenci 1968 podpisová akce s heslem „Samo-

statnost - svoboda - suverenita!“ Podle okresního tisku z 1520 bítešských voličů ji

podepsalo 1235, tedy přes 81%; podle zasedání zdejší rady z konce července to bylo

méně - 1182 občanů, tedy necelých 78%.

Pozdější Poučení z krizového vývoje vydané ÚV KSČ v lednu 1971 vykreslilo situaci

jinak. Údajná krize prý byla úzce spojena s pravicovými silami a centry antikomunismu ve

světě, snahou mělo být oživovat buržoazní názory, rozvíjet nacionalismus a antisovětské

nálady, zpochybňovat vedoucí úlohu strany i vedoucí postavení dělnické třídy, třídní pojetí

revolučního boje a vlastně samotné principy socialismu. A že záměry a cíle této kontrare-

voluce měly být obdobné jako v Maďarsku v roce 1956. Stejně tak měly tyto údajné kon-

trarevoluční síly při odporu rozpoutat „fyzický teror proti marxisticko-leninským kádrům

i proti občanům oddaným věci socialismu“. Spojenecká vojska tak prý zasáhla proto,

že „vnitřní síly, paralyzované politikou pravicových představitelů ve vedení strany, nebyly

s to se zmobilizovat a zastavit frontální nástup kontrarevoluce.“ A že tím prý předešla tisí-

covkám mrtvých v „bratrovražedném boji“.

Politický projev předsedy Městského národního výboru (MěstNV) Tomáše Pelána

z 28. ledna 1971 v sále kina zaměřený na zhodnocení let 1968 a 1969 byl ovlivněn zmíně-

ným Poučením. Vyplývalo z něj, že úkolem občana mělo být prosazovat politiku vedení

strany a potažmo státu, úkolem národního výboru tyto občany vést. Proti neřízenému jed-

nání čili chaosu mělo působit centrální řízení, dlouhodobé plánování a důsledná kontrola.

Extrémy prý do Velké Bíteše přišly opožděně a v daleko menší míře než v ostatních měs-

tech okresu, rovněž že nevznikly v Bíteši žádné jiné politické strany ani nedošlo k výměně

funkcionářů KSČ, což mělo být výjimkou v Jihomoravském kraji. „V aparátu MěstNV

prověrky straníků a bezpartijních ukázaly, že není třeba změn v důsledku vadných politic-

kých názorů nebo nevhodného jednání a postoje v létech 1968–1969.“ Kronikář Jaromír

Kotík, který dopisoval obecní kroniku právě v první polovině roku 1971 sedm let nazpět,

podobně pojal zdejší občany jako umírněně se chovající oběti propagandy, které nemohly

postřehnout skryté cíle „ideologické kontrarevoluce a revizionismu“. Bítešští prostě prý

respektovali nadřízené orgány, byli ovlivněni anarchií způsobenou zrušením cenzury,

přesto nevyslyšeli „demagogické výzvy“ k obnově bývalých spolků a organizací. Podobně