Zpravodaj města Velká Bíteš + příloha Ples města Velké Bíteše | únor 2018

39 / 76

Zpravodaj Město Velká Bíteš
|
39 Únor 2018 |
fíky měly v hmoždíři dobře ztlouct, a to společně se skořicí, hřebíčkem, cukrem, řeřichou
a perníkem. Vzniklá hmota se měla vytvarovat ve formě tvaru ježka, načež se do ní měly
nastrkat hřebíčky jako bodliny a „do huby“ muškátový oříšek.
V hospodyňském kurzu, který probíhal ve Velké Bíteši v roce 1933, se vyučovaly tři
perníkové recepty. „Perník na srdíčka“ se měl zhotovit z 50 dkg chlebové mouky, 36 dkg
cukru, 4 vajec, půl lžíce medu, trochy citrónové kůry, 2 dkg sody k užívání, 2 dkg hřebíčků,
2 dkg skořice a 2 dkg nového koření. Pod pojmem „Pardubický perník“ se rozuměly dva
typy perníků: jeden byl obměnou tzv. norimberského perníku, druhý tzv. cukrových per-
níčků. V první variantě se do půl kg teplého medu mělo vmíchat tolik mouky, aby vzniklo
tuhé těsto. Po vypracování se mělo přidat půl dkg sody k užívání rozetřené s jedním žlout-
kem a znovu propracovat. Ve druhé variantě se 17 dkg tlučeného cukru mělo třít s 3 celými
vejci a 1 žloutkem. Do toho se mělo přidat 17 dkg loupaných strouhaných mandlí, badyán,
anýz, nové koření, 5 dkg citronády a 8 dkg pomerančové kůry.
Perník dle receptáře Magdaleny Jeřábkové
Do mísy se dá 12 dkg cukru, 1 vejce, 5 dkg mouky, hrneček medu nebo syrobu, trochu
skořice, anýzu a citrónové kůry, několik rozstrouhaných jader vlašských ořechů, hrneček
mléka, na špičku nože sody k užívání, dobře se vše umíchá, naleje na plech, který se dobře
vymaže máslem a vysype moukou a dá se pomalu péci. Máme-li v úmyslu z těsta udělati
pečivo malé hvězdičky, kolečka atd., přidá se o něco více mouky a cukru a těsto dobře
uhněteme, aby bylo tuhé, jako je třeba na vánočky.
Zdroj: Rukopisný receptář bítešské Magdaleny Jeřábkové (1875–1964) udává pouze jediný uvedený
recept na perník. Rukopisný receptář Antonie Jeřábkové (1916–2009), jehož základem jsou recepty
z tříměsíčního hospodyňského kurzu absolvovaného ve Velké Bíteši ve dnech 1. 5. –30. 7. 1933.
Jan ZDUBA, Barokní pohoštění města Velké Bíteše, vlastivědný sborník Západní Morava 18., 2014,
s. 183 –236, zde s. 199. Čeněk ZÍBRT, Staročeské umění kuchařské, Praha 1927, reedice Praha 2012,
s. 114, 283, 318–321, 338, 349–359, 387, 394, 415, 435, 459 – 460, 487–492.
Jan Zduba
Z REGIONÁLNÍ HISTORIE
JOSEF ONDRÁK A SVĚDECTVÍ JEHO DOBY
ČÁST XII
Vývoj turbodmychadel (tbd)
Plnící turbodmychadla byla konstruována a vyráběna v menších počtech již od
roku 1954 v základním podniku v Brně. Konstrukční skupinu tehdy vedl Bítešá-
kům dobře známý Ing. Stanislav Hep, CSc., člověk vzdělaný, jazykově vybavený,