Zpravodaj Město Velká Bíteš
www.velkabites.cz|
www.bitessko.com37
Říjen 2017 |
ganizátorkou zdejšího společenského dění, si povídáme o životě na vesnici i na farmě.
Na blízkém hřišťátku švitoří malé děti, a to zdánlivě poklidné soužití čtyř generací na mě
působí velice vyrovnaně. A když paní Cahová začne vyprávět o historii tohoto „gruntu“,
který od nějakých Holubových koupil její pradědeček Jan Brym v roce 1895 a kde se její
dědeček, tatínek i ona narodili, mám pocit, že jsem na správném místě a se správnými lidmi
proto, abych pochopil život zdejších obyvatel i jejich historické kořeny. Později za námi
přichází také předseda osadního výboru Ing. Josef Los, Ph.D., s informacemi o nedávných
i současných stavebních aktivitách a vyhlídkách do budoucnosti.
Základní informace o obci
Ves leží v mělkém údolí náhorní planiny zvlněného podhůří Vysočiny, na přímce spoju-
jící Velkou Bíteš s Tasovem, 6 km na západ od Velké Bíteše a 14 km od Velkého Meziříčí,
v nadmořské výšce 487 m. Dnes je vesnice místní částí města Velké Bíteše a žije v ní 158
stálých obyvatel, z nichž nejstarší je sedmaosmdesátiletá Marie Brymová, maminka mé
hostitelky. Dříve byla Holubí Zhoř samostatnou obcí, s osadami Jáchymovem, ležícím na
jejím katastru, a Lhotkou.
Samotný název obce je odvozen od vladyckého rodu Holubů, který pocházel z Tachov-
ska, ve svém erbu měl znamení Holuba a jeho některé větve se na Moravě objevily již ve
14. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku
1386
, kdy Ondřej Nelepa prodal
ohrazenou ves „Nelepinu Zhoř“ se svobodným dvorem Janu z Meziříčí a jeho bratřím.
V roce 1416 kupuje Ondřej Holub vesnici i svobodný dvůr, který je později nazýván „Ho-
lubuov“ a vesnice „Holubóv Zhoř“. V 15. století ztrácí vladycký rod Holubů své postavení
nižší feudální šlechty a přechází postupně mezi svobodníky, a tak začíná bohatá historie
zhořských „svobodníků“ i jejich „svobodných dvorů“.
Holubí Zhoř patří mezi vesnice, které vznikaly postupným vývojem z těchto středově-
kých dvorců, a jejichž obyvatelé prošli těžkým obdobím feudálního poddanství. Po proni-
Masopust. | Foto: Archiv obce