6 / 32
MĚSTO VELKÁ BÍTEŠ V ROCE 1414
6
ku, 11 celých šacunků, 15 půlšacunků). Další polnosti představovaly role, které obec
pronajímala (
„Renthakkar“
). Tyto polnosti se nacházely v tratích Široký žleb a Svato-
dušní hora (dnes Rejtok) či v jejich blízkosti, tedy jihozápadně a severovýchodně od
centra. Při soupisu pronajímaných rolí je patrné, že nájemníci platili městu nejen pro-
nájem, ale též plat (
„cynss“
) z nemovitostí později zvaný „úrok“. V roce 1414 tomu bylo
na den sv. Jiří 24. dubna a sv. Michala 29. září (v pozdější době pozměněno na den
sv. Václava 28. září).
Městské území tvořilo jak samotné město se svými předměstími, tak vymezené
území zaniklé vsi Klečany (
„dy Glaczen“
), lesa Seč (
„der walt genant Maÿs“
,
„Mäys“
),
který město získalo při svém založení za účelem zajištění stavebního dříví, dále polní
tratě mezi náměšťskou silnicí a potokem proti proudu (Široký žleb, Dědiny), dále mezi
potokem po proudu a tišnovskou silnicí (Svatodušní hora). Ze zbytku území zřejmě
neplynul městu žádný příjem.
Jihozápadní část bítešského území tvořily dvě polní trati – Široký žleb (
„Weyten-
graben“
) a Dědiny (
„dy Aygen“
). Dědiny byly vymezeny dnešní ulicí Pod Spravedlností
a územím Nových Sadů a Jestřabí. Zbytek tvořil Široký žleb, jehož částí byly Halířky
(
„akker dy haisset dy Haller“
) v sousedství jestřabského území; nacházelo se tu i šest
městem pronajímaných rolí. Na severovýchodní části bítešského území byla situace
členitější. Polnosti začínaly již za městským opevněním tratí Za dvorem na městském
příkopu (
„hinder dem hoff auf dem statgraben“
, později trať Za valy, dnešní ulice Za
Školou a Sadová), následovala rychtářská louka (
„gerichtwys“
), největší rozlohu měla
trať Svatodušní hora (
„Phyngstperg“
, dnes zřejmě Rejtok, 11 pronajímaných rolí),
při Tažném či snad Vyhlídkovém žlebu (
„Sihengraben“
, 3 pronajímané role) stávala
městská hlídka (
„statwart“
, asi dnešní Špimberky), dále se tu nacházely tři pronají-
mané role s názvem Tlapa (
„Prant“
), role u Špitálského mlýna (
„pey der Spitalmÿl“
,
dnes Přední mlýn), Dolní žlíbek (
„untergrablein“
) u cesty do Křoví (
„neben dem veg
gem Dietreichs“
), role nad Rozenkovým mlýnem (
„gegen seiner myl ober“
, dnes Pro-
střední mlýn), Čertova hora (
„Teuffenbeg“
) poblíž Prostředního žlíbku (
„mitergrab-
lein“
), pěšina ze Psí ulice ke Špitálskému mlýnu (
„auf dem steyg der da get von der
Huntesgassen czu der Spitalmyl“
), role vpravo od cesty do Křoví (
„ein akkar neben
veg gem Dyetreichs czu der rechten hant“
), role nad mlýnem zvaným Uherka (
„ober
der myl dy da haiss Ungaryn“
, dnes Dolní mlýn). Asi na Klečanech se nacházela role
v Šibeničním žlebu s loukou a Šibeniční hora (
„ein akker in den Galgengrabm unt der
wys“
,
„Galgenperg“
), v roce 1594 zmiňovaná jako „díl pod šibenicí“, „zahrada pod ši-
benicí“ a „Šibeničník“.
4
S Velkou Bíteší sousedily Janovice (
„Janestorff“
, dnes součást
města), Košíkov (
„Gossykaw“
, dnes velkobítešská osada), Přibyslavice (
„Brymssla-
wycz“
, zaniklá ves přibližně na území dnešní velkobítešské osady Jindřichov), Jestřabí
(
„Gesterse“
, dnes velkobítešská osada), Otěchleby (
„Otachleb“
, zaniklá ves mezi Jestřa-
bím a Březkou), Nové Sady (
„Newstyfft“
, do r. 1924 Nebštych), Krevlice (
„Gryllwycz“
,
zaniklá ves, nyní hospodářský statek), jakási Kněževes (
„Pfaffendorff“
, zaniklá dnes