Město Velká Bíteš v roce 1414

MĚSTO VELKÁ BÍTEŠ V ROCE 1414

PŘED 600 LETY

Rada města rozhodla s podporou celé obce i vrchnosti 19. října 1414 o založe-

ní městské knihy „pro věčnou budoucí paměť, aby se do ní zapisovaly všechny věci

našeho města, dědičné nebo jinak dobré, jak nebo kde budou položeny“. Podnětem

jim bylo udělení práva odúmrti, které umožňovalo měšťanům svobodně odkazovat

v rámci města svůj majetek. Pokud měšťan zemřel bez blízkých příbuzných a bez po-

sledního pořízení, připadl jeho majetek městu. Tím byla posílena potřeba města vést

pečlivou evidenci obecního majetku a příjmů.

Provedení úkolu se ujal podle očeká-

vání městský písař.

Petr Haiden se pustil do díla zřejmě ve svém domě ve vnitřním ohrazeném městě

(asi čp. 99 v Hrnčířské ulici). Za tím účelem již měl přichystanou čistou papírovou kni-

hu z dílny papírníka užívajícího vodovou značku volské hlavy s hvězdou. Srovnal si

dílčí soupisy s poznámkami, načež seřízl husí brko a namočil je do černého inkoustu.

Na třetím listu začal s psaním úvodního textu. Následující majetko-právní vztahy města

rozdělil do jednotlivých částí: soupis domovních parcel ve městě, ve Psí ulici a v Lánicích

(list 7–21), soupis lánů úrokujících městu (list 23–26), soupis třetinek lánů (list 29–31),

soupis pronajímaných rolí (list 32–36), popis hranic Klečan úrokujících městu a popis

hranic lesa Seč a popis hranic svobodných rolí zvaných česky Dědiny a rolí Halířky (list

37), seznam masných krámů (list 40–41), popis bítešských hranic (list 42) a poslední

oddíl připsal zápisům sirotčích a zádušních peněz (list 50–54). V pozdější době byly listy

vyvázány do knihy o rozměrech nasvědčujících vcelku praktickému používání – 21 na 30

cm s přibližně 200 listy. Desky byly zhotoveny z dubového dřeva a potaženy vepřovou

kůží, z které byly vytvořeny též spony. Na vnitřní přilepení desek byl dle zvyklosti použit

popsaný pergamen, který předtím býval součástí žaltáře.

Kniha byla založena v době dočasného uklidnění situace v zemi, za panování mo-

ravského markraběte a zároveň českého krále Václava IV. Město Velká Bíteš se tehdy

nacházelo ve společnosti 11 měst, 7 městeček, 180 vsí, 16 hradů, 2 hrádků a 3 tvrzí,

patřících nejmocnějšímu a nejbohatšímu moravskému pánovi – moravskému zem-

skému hejtmanu Lackovi z Kravař. Ten se zřejmě nedlouho před založením bítešské

městské knihy vrátil z bojů na straně polského krále proti řádu německých rytířů,

kam patrně zjara odtáhl v čele 100 kopiníků a 300 střelců, mezi kterými se asi nachá-

zeli příslušníci místních lapkovských bojových družin. Lacek byl zároveň významný

podporovatel kazatele Jana Husa, který 11. října vyrazil z Čech na kostnický koncil,

kam dorazil 3. listopadu. Tento koncil, zahájený 16. listopadu, svolal římský král Zik-

mund Lucemburský za účelem odstranění církevního schizmatu – trojpapežství.

V roce 1414 byla Velká Bíteš již plně konstituované poddanské město s nejvyš-

ší možnou mírou svobody v rámci svého statusu. Disponovala v rámci brněnského