Zpravodaj města Velká Bíteš | červen 2018

24 / 48

24 | Červen 2018 Zpravodaj Město Velká Bíteš
|
postoupila dům „ode všech obecních vejrunků čistý a svobodný, v Růžovej ulici sub
numero 73 situirovaný [...] i s rolmi vlastníma“ svému synovi řezníku Bernardu
Kuklovi „pro jeho dobré chování a ctění paní mateře“. Roku 1799 zdědil dům
„i s rolima, ouvárkem a stodolou, od kterejžto ale již za živobytí otec jeden malej
párník odprodal“ v ceně 810 zl. nejstarší syn a rovněž řezník Jakub Kukla. Ten měl
splatit 710 zl. dluhů a čtyři sourozence měl vyplatit celkem 80 zl.
Roku 1817 koupil od Jakuba Kukly sousedský dům, stodolu a roli v Širokým Žlebě
a dva kusy rolí Babinec v ceně 3920 zl. Ondřej Kratochvíla z Jáchymova. Ten jej
r. 1848 postoupil v ceně 430 zl. synu Michalu Kratochvílovi, načež jej r. 1889 kou-
pili Jan a Josefa Halačkovi . V únoru 1914 koupili dům dále kovář Ludvík a Marie
Jochovi, kteří jej r. 1946 postoupili též kováři Antonínu a Anně Jochům.
Prameny: Státní okresní archiv Žďár n. S., Archiv města Velká Bíteš, kn. č. 11787, fol. 6, 66, 78, 113,
183, 197, kn. č. 11788, fol. 28, 67, kn. č. 11789, fol. 57, 79, kn. č. 11792, fol. 66, 73, kn. č. 11797,
fol. 146. Katastrální úřad pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Žďár n. S., pozemková kniha Velká
Bíteš město, č. kn. vl. 86.
Jan Zduba
RECEPTY S PŘÍBĚHEM
HISTORICKÉ POKRMYVE VELKÉ BÍTEŠI – HLÁVKOVÝ SALÁT
Seriál zabývající se ve zkratce historickým pojetím přípravy vybraných pokrmů
v prostředí Velké Bíteše.
Jakmile začaly být počátkem 90. let minulého století státní hranice propustné,
nastala opět doba srovnávání a možnosti vzájemného ovlivňování podob stra-
vování široko daleko. Tak se stalo, že Francouzi, kteří k nám jezdili na návštěvy,
se pozastavovali nad zdejší úpravou hlávkového salátu. Rozmočené listy, které pla-
valy ve vodovém nálevu s kvasným lihovým octem, cukrem, solí a s osmahnutou na
kostičky krájenou slaninou nebo rozpuštěným máslem, byly pro ně nepoživatelné.
Ačkoli jsme na takový salát byli zvyklí, podezření na degradaci salátu tím nabývalo.
A skutečně - tato úprava sice navazovala na tradiční kuchyni, ale při válečném i po-
válečném zavádění náhražek se proměnila k nepoznání.
Hlávkový salát tu byl po staletí běžnou součástí stravy. Kupříkladu Jan Amos Ko-
menský zmínil salát jako součást skromnějších domácích večeří, při nichž se k pe-
čenému masu podávala na malých mističkách omáčka, salát, křen a nakládané („za-
dělávané“) věci jako olivy, kapary, okurky nebo červená řepa. Pečivo sice k tomu
nezmínil, ale chléb a žemle byly tak samozřejmou součástí stravy, že u toho zajisté
nemohly chybět. O bítešských salátových poměrech na přelomu 17. a 18. století vy-