Zpravodaj města Velká Bíteš

Zpravodaj Město Velká Bíteš

www.velkabites.cz

Prosinec 2017 |

nárůstu počtu včelstev a včelařů. V současné době evidujeme v 29 obcích 1 935 včel-

stev, což je nejvyšší počet, který zde byl kdy zaznamenán.

Kvalitní med od místních včelařů budou moci zájemci opět nakoupit i na tradiční

včelařské výstavě ve Velké Bíteši (výstavní sál Klubu Kultury, Masarykovo nám. č. 5),

to od čtvrtka 7. prosince do úterý 12. prosince 2017 vždy od 9.00 do 17.00 hodin

Na výstavě budou ke zhlédnutí i zakoupení naučné a dokumentární filmy na CD z pro-

dukce naší včelařské organizace o včelaření a včelařích na Bítešsku. Naši průvodci na

výstavě se rádi s dětmi mateřských i základních škol, ale i se všemi ostatními návštěv-

níky podělí o svoje zkušenosti s chovem včel a o zajímavosti z jejich života. Velkou

pozornost nejenom dětí přitahuje tradiční exponát – včely v proskleném úlu, který ani

letos nemůže chybět. Pro praktické včelaře chceme předvést opět některé zajímavé

včelařské pomůcky. Z naší prodejní nabídky je trvale vysoký zájem o medové pečivo,

medovinu v několika druzích, svíčky z včelího vosku, výrobky z včelích produktů

a oblíbené 150 medové pivo.

Na vaši účast se opět těší organizátoři, kteří všem návštěvníkům rádi přiblíží život

a chov včel.

Josef Janšta, předseda ZO ČSV Velká Bíteš

INFORMACE AVZDĚLÁVÁNÍ

Výzva, kterou vyvolal v roce 1989 krach totalitní vlády jedné strany, spočívala v pře-

měně a částečném návratu způsobu myšlení od preventivní represe k demokratickému

přístupu založeném na osobní odpovědnosti. Ve Zpravodaji tuto výzvu reflektovala ku-

příkladu v únoru 1990 patrně sama redakce, která zveřejnila osm pravidel dialogu včetně

krátkých komentářů.a. S přerodem společnosti souvisel návrat liberálního demokratického

právního státu, ve kterém si jsou všichni občané před zákonem rovni a jejichž práva jsou

vymahatelná, který se ve Zpravodaji rovněž odrazil.b V současnosti se stává čím dál na-

léhavější velkou výzvou, v souvislosti s rozvojem komunikačních technologií a zejména

rozvojem sociálních sítí v masovém měřítku, zacházení s informacemi.

Fenomén práce s informacemi přitom není v zásadě nic nového. Jsou vědecké obory,

které informační problematiku rozvíjejí již řadu desetiletí či dokonce století. K nim patří

kupříkladu historie, která se právě s informacemi (prameny) z různých dob a prostředí

snaží vypořádávat, postupem doby s čím dál lepšími výsledky. Základem tu je kritický

přístup spojený s ověřováním informací. Historická věda si časem vytvořila množství

způsobů tázání, metod a analýz. Základními etapami historické práce se tak stala heuris-

tika (shromáždění pramenů a literatury k danému tématu), kritika (kritické zhodnocení

shromážděných pramenů a literatury, tj. prověření pravosti, zhodnocení pramenů a jejich

důležitosti z hlediska kontextu jejich vzniku, informací o autorovi, adresátech, atd.), her-

meneutika (interpretace na základě provedené kritiky pramene) a syntéza (shrnutí dosaže-

ných poznatků). Takto se lze dopídit co možná nejpřesnějších odpovědí na klasické otázky

týkající se informací: co, kdo, kdy, jak, čím, proč, do jaké míry.