Zpravodaj města Velká Bíteš

Zpravodaj Město Velká Bíteš

www.velkabites.cz

Prosinec 2017 |

VČELÍ JED

Včelí jed, společně s medem, včelím voskem, propolisem, pylem a mateří kašič-

kou, patří k včelím produktům. Včelí jed slouží pro obranu včelstva před vetřelci.

Tuto obranu zajišťují dělnice, které mají v zakončení zadečku umístěný jedový aparát

s jedovou žlázou, vylučující jed. Jedovou žlázu mají pouze dělnice a matky. Matky

žihadlo používají jen při souboji s jinou matkou nebo s nepřátelskými dělnicemi.

Člověka matka nebodne, i když ji chytne například do uzavřené dlaně. Trubci ži-

hadlo nemají. Proto např. děti ve včelařských kroužcích je s oblibou chytají do dlaně

a v rámci výuky je značí barvou či opalitovými značkami, kterými se pro identifi-

kaci a lepší viditelnost na plástech značí jen včelí matky. Dělnice brání své hnízdo

např. při rozebírání úlu včelařem, proti vosám, sršním, dělnicím z jiných včelstev,

myším a dalším vetřelcům, kteří se snaží proniknout do úlu. Dále včely chrání své sta-

noviště v blízkém okolí úlů, zpravidla do maximální vzdálenosti cca 50 metrů od svého

úlu. Při sbírání nektaru a pylu včely na člověka neútočí. Mohou bodnout, jedině když

na ně např. šlápneme nebo se s námi za letu srazí. V současné době jsou včelaři upřed-

nostňována mírná plemena včel, která jsou výrazně méně bodavá, než např. včelstva

chovaná před třiceti lety. Pokud se na stanovišti vyskytne bodavější včelstvo, je sna-

hou včelaře takovému včelstvu vyměnit matku, která zcela zásadně určuje i bodavost

včelího společenstva. O mírnosti v současně chovaných včelstev svědčí i to, že mnozí

včelaři při obsluze včelstev nepoužívají ochranné rukavice ani včelařský klobouk.

Je potřeba se však vyhnout zbytečnému rušení včelstev, nárazům a rychlým pohybům.

Mírnost včel závisí i na počasí (např. před bouřkou stoupá agresivita včel) a probíhající

snůšce. Nervóznější jsou včely třeba při kvetení řepky, naopak zpravidla velice mírné

při medovicové snůšce z lesních porostů.

Jedová žláza je typická žláza trubičková, která je u dělnice dlouhá 1 – 2,5 cm,

u matky 3,5 – 5,5 cm. Činnost jedové žlázy je závislá jednak na věku včely, jednak

na přijímání bílkovinné potravy. V prvních dnech života přijímají mladušky nejvíce

pylu, a proto jedová žláza začíná fungovat poměrně brzy. Větší přebytky jedu se za-

čnou hromadit v jedovém váčku od 10. dne života včely a nejvíce jedu mají včely ve

třetím týdnu života. V tomto stáří jsou nejvíce dráždivé a bylo zjištěno, že převážně

tyto včely reagují a bodají při prohlídkách včelstev, i když zdaleka ne všechny vyko-

návají „strážní službu“ na česně úlu. Jedová žláza vyúsťuje do jedového váčku. Slouží

jako zásobník sekretu jedové žlázy, ale nemůže se pomocí vlastních svalů smršťovat.

K odčerpání jedu z váčku a jeho vpravování do rány slouží značně složitý žihadlový

aparát nebo stručněji žihadlo. Zatímco matkám slouží hlavně jako kladélko při kladení

vajíček do buněk, dělnice ho používají při obraně včelstva i své vlastní. Žihadlové

štětinky dělnic mají na svých hrotech 10 – 12 vratizoubků, štětinky matek pouze 3 vra-

tizoubky. Tyto vratizoubky zadrží žihadlové štětinky při bodnutí do měkké podložky

(např. kůže), a jakmile se včela snaží je vytáhnout, zajede naopak žihadlový žlábek

hlouběji. Při bodnutí se vytrhává celý žihadlový aparát a s ním i poslední nervová uz-