Zpravodaj města Velká Bíteš | únor 2017

30 / 64

| Únor 2017 Zpravodaj Město Velká Bíteš
|
30
v období masopustu o hromničním jarmarku počátkem února. Cena se tehdy držela na
2 kr. za lot (16 g), přičemž při nákupu většího množství obec vyjednala kupříkladu půl libry
(257 g) jednou za 18 kr. (1673), jindy za 11 kr. (1674). Následně při různých příležitostech
podarovávala děti vrchnosti a vrchnostenských úředníků sladkými a smaženými pamlsky.
Asi až v souvislosti s nabídkou mnohem levnějšího řepného cukru v 19. století se ma-
sopustní koblihy staly sladšími a možná až tehdy tyto řezané koblihy získaly název Boží
milosti. Název je zřejmě poživačným karnevalovým protikladem k významu následujícího
půstu, který je považován za Boží milost, neboť právě tehdy je prý člověk vnímavější
k Božímu slovu a svůj život také podle něho uzpůsobuje.
Boží milosti v hospodyňském kurzu roku 1933
6 dkg čerstvého másla se rozválí v 1/4 kg mouky, přidá se 5 dkg cukru, 2 žloutky,
2 lžíce mléka, 2 lžíce vína bílého nebo rumu, trochu soli a vypracuje se hladké těsto jako
závin. Rozválí se pak tak silně jako na cezené nudle a nakrájí se čtverečky nebo trojhránky,
jež se do růžova usmaží v rozpáleném tuku, usmažené pocukrují a posypou skořicí nebo
cukrem a vanilkou.
Boží milosti podle receptáře Magdaleny Jeřábkové
Vezme se na desku 3 hrsti mouky co možno nejjemnější. Do ní dají se 4 žloutky, 3 lžíce
vína, 2 lžíce kyselé smetany, něco málo soli, též cukru. Lemounová [citrónová] kůra a va-
nilka dají se dle libosti. Těsto toto musí se tak dlouho pracovati, až dostane malé puchýřky,
pak se rozválí, dle libosti pokrájí se na kousky a takto upravené se smaží. Když se to
usmaží, mají se po vrchu, když jsou ještě teplé, hodně pocukrovat, aby byly hodně sladké.
Zdroje: Rukopisný receptář bítešské Magdaleny Jeřábkové (1875–1964). Rukopisný receptář An-
tonie Jeřábkové (1916–2009), jehož základem jsou recepty z tříměsíčního hospodyňského kurzu
absolvovaného ve Velké Bíteši ve dnech 1. 5. – 30. 7. 1933. Jan ZDUBA, Barokní pohoštění města
Velké Bíteše, vlastivědný sborník Západní Morava XVIII., 2014, s. 183–236, zde s. 198, 216, 221.
Magdalena BERANOVÁ, Jídlo a pití v pravěku a ve středověku, Praha 2012 (dotisk 2. vydání), 512
s., zde s. 73–74.
Jan Zduba
Z REGIONÁLNÍ HISTORIE
JOSEF ONDRÁK A SVĚDECTVÍ JEHO DOBY
Úvodní část
Jednoho záříjového dne roku 2016 mně pan Josef Ondrák (92) hlasem poněkud posmut-
nělým, ale odhodlaným, řekl: