Zpravodaj města Velká Bíteš | únor 2017

29 / 64

Zpravodaj Město Velká Bíteš
|
Únor 2017 | 29
hoto domku dědička“ . Výše zmíněná Barbora se ale již r. 1797 „na věčnost odebrala“.
A tak téhož roku Joch, který tu nebydlel, pronajal tento dům i „s jedním obecním kouskem
roli k Klečanům na tři léta k užívání proti každoročnímu nájmu 8 zlatých rejnských a na kvar-
týrování vojenskýho lidu“ sedláři Antonínu Kaumovi. Ten jej následujícího r. 1798 od Jo-
cha koupil za 500 zl. a r. 1829 jej v ceně 520 zl. postoupil synu Josefu Kaumovi. S domem
přebral Josef i dluhy ve výši 252 zl. a své sourozence Barboru, Rozálii, Františku, Marianu,
Karla a Ignáce měl vyplatit každého 30 zl. Nejstarší sestra Kateřina byla z domu již vy-
děděna „skrze její nehodný chování“, že rodiče „do velkéch outrat uvedla“. Poté r. 1845
byl dům v ceně 700 zl. připsán synu Karlu Kaumovi. Ten jej vlastnil od r. 1854 společně
s nastávající manželkou Františkou Velebovou.
Následně r. 1903 koupili dům Julius a Marie Krupicovi, pak r. 1914 Bernard a Ka-
rolína Österreicherovi. Roku 1929 byla řešena pozůstalost po Bernardu Österreicherovi
tak, že byl vyhlášen konkurz. Dům byl udělen příklepem Ladislavu Štěpánkovi, kterému
byl následujícího r. 1930 připsán. Ještě téhož roku jej prodal dále Josefu a Františce Po-
spíšilům.
Prameny: Státní okresní archiv Žďár n. S., f. Archiv města Velká Bíteš, kn. č. 11787, fol. 220,
kn. č. 11788, fol. 49, 252, kn. č. 11789, fol. 83, kn. č. 11792, fol. 6, 26, kn. č. 11797, fol. 72,
73. Katastrální úřad pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Žďár n. S., pozemková kniha Velká Bíteš
Růžová ulice, číslo knihovní vložky 88.
Jan Zduba
RECEPTY S PŘÍBĚHEM
HISTORICKÉ POKRMY VE VELKÉ BÍTEŠI - BOŽÍ MILOSTI
Seriál zabývající se ve zkratce historickým pojetím přípravy vybraných pokrmů
v prostředí Velké Bíteše.
Období rozpustilého masopustu, které začíná pravidelně na Tři krále a letos trvá do
konce února, předchází dle církevního kalendáře čtyřicetidennímu půstu. Ve Velké Bíteši
je konání masopustu doloženo kupříkladu k roku 1679, kdy na něj 14. února přijeli vrch-
nostenští úředníci z Náměště. Radní je pohostili telecí pečení (10 krejcarů) a drahou krůtou
zvanou „morák“ (21 kr.), na jejíž přípravu použili máslo (7 kr.), mouku, cukr a „jinší“
(8 kr.), doplněné chlebem a žemlemi (3 kr.); tyto pokrmy zapíjeli nevyčísleným množstvím
piva a 17 mázy vína.
K masopustu neodmyslitelně přináležejí smažené koblihy s cukrem. Takové se začaly
prosazovat v průběhu 17. století v souvislosti se zlepšující se dostupností dovozového
třtinového cukru. Tehdy bítešská obec drahý cukr běžně pořizovala, a to nejvíce právě