Zpravodaj města Velká Bíteš | listopad 2016 a Průvodce Bítešskem

22 / 76

| Listopad 2016 Zpravodaj Město Velká Bíteš
|
22
Na závěr bych rád zmínil, že se podařilo nastavit standardní chod Klubu kultury a sta-
bilizovat jeho činnost po předchozím kolísavém fungování a zavést nové možnosti organi-
zace kulturních akcí ve městě. Důsledně se snažíme vyjít vstříc zájmům všech kulturních
skupin ve městě a okolí a důkladně se snažíme neopomenout všechny věkové skupiny od
nejmenších po seniory. Jsem přesvědčen, že naše práce Klubu kultury se stává nedílnou
součástí dobrého chodu našeho města.
Tomáš Jelínek, Klub kultury
Redakce Zpravodaje obdržela otevřený dopis Jana Hotárka adresovaný zastupitelům
a vedení města Velké Bíteše se žádostí o uveřejnění na téma "Jak to bylo s pořezanou
májí?" Vzhledem k tomu, že se jedná o názor k tématu letošních bítešských hodů, které byly
předmětem říjnového Zpravodaje, otiskujeme bez redakčních úprav v plném znění.
Redakce
OTEVŘENÝ DOPIS ZASTUPITELŮMAVEDENÍ MĚSTAVELKÉ
BÍTEŠE
Vážený pane starosto, vážený pane místostarosto, vážení radní, vážené zastupitelky,
vážení zastupitelé.
Již nějakou dobu hýbe naším městem kauza „pořezaná mája“, a proto mi dovolte, abych se
k ní také vyjádřil. Vzhledem k tomu, že je toto téma řešeno od začátku veřejně, a to nejen ob-
čany města, ale především některými zastupiteli, rozhodl jsem se pro otevřenou formu dopisu.
Po pravdě řečeno jsem nečekal, že se záležitost takto zmedializuje a zpolitizuje,
spíše jsem předpokládal, že se celá věc bude řešit interně, v kruhu těch, jichž se bez-
prostředně týká. K mému překvapení však měli potřebu událost řešit někteří zastupitelé,
a to přesto, že zastupitelstvu řešení něčeho takového vlastně vůbec nepřísluší.
Není žádným tajemstvím, že jsem v celé záležitosti sehrál největší roli já, přesto se mě
dodnes nikdo z těch co to nejvíce řeší na průběh oné události nezeptal. I tak si mnozí troufli
vynášet soudy a publikovat nejrůznější texty. Já se ale nemohu ubránit dojmu, že tím sle-
dovali především své vlastní cíle a o máju, chasu nebo hody jim vlastně nešlo.
Stejně tak se dosud nezeptali dalších osob, které měly možnost průběh události sledovat
a mohly by tak svým případným svědectvím celou záležitost objasnit. Je hezké věřit svým
informátorům, ale i kdyby byli událostem přítomni, nebylo by na místě, ptát se v rámci ob-
jektivity také druhé strany a teprve potom dělat závěry? Namísto důkazů a přímých svědectví
argumentovat morálními kvalitami těch, co měli informace z druhé nebo třetí ruky?
Ale pojďme k události samotné, co že se tam tedy vlastně v onen večer událo? Něko-
likrát, a to podotýkám, jsme v průběhu večera prošli kolem máji, u které nikdo nebyl.
Nehořel u ní oheň (jak bývá zvykem) a nebyl u ní nikdo, kdo by ji hlídal. (Jak jsem zjistil
až později, hlídal ji jeden hoch sedíc na lavičce před informačním centrem.) Zhruba kolem
dvaadvacáté hodiny jsme se tam, pod májou, potkali s jedněmi známými a zkonstatovali,
že mája není hlídaná, a že to není poprvé.