Zpravodaj města Velká Bíteš + příloha Bítešská pouť

Zpravodaj Město Velká Bíteš

www.velkabites.cz

Červenec – Srpen 2016 |

Vašeho souboru „jemným sítem“ výběru neprošly, a že tedy nebyly do letošního koncertu

zařazeny. To by je ovšem nemělo od zpěvu odradit a doufáme, že se spolu setkáme při

dalších příležitostech“.

Velkou událostí pro soubor Bítešan bylo vystoupení na zahájení výstavy „ZENIT Brno“

22. února 1984. Zúčastnila se jenom starší děvčata s dvěma pásmy horáckých tanců. V té

době už začala spolupráce souboru se čtyřčlennou hudební skupinou složenou z učitelů

LŠU Náměšť nad Oslavou. Vedoucí Bítešanu Marie Pokorná do kroniky zapsala: „Všichni

byli nadšeni tímto dnem plným zážitků. Už samotné zahájení za účasti představitelů vlády

bylo velmi slavnostní. Výstava, kterou jsme zhlédli, byla velmi pěkná, plná i zajímavých

módních oděvních výrobků. Některé výrobky byly tvořeny přímo na výstavě. Tak např.

děti poprvé viděly, jak se pracuje s hrnčířským kruhem. Vystupovali jsme střídavě s náro-

dopisným souborem gymnázia z Uherského Hradiště. I za stísněných prostorových podmí-

nek byla obě vystoupení velmi pěkná.“

Silva Smutná

KORUNA NA DLANI – VÝSTAVA NA PRAŽSKÉM HRADĚ

V minulém čísle Zpravodaje jsme zpovídali PhDr. Jaroslava Sojku PhD., historika

umění a autora výstavy Koruna na dlani, kterou realizovala Správa Pražského hradu.

Měli jste možnost dozvědět se něco málo ze zákulisí přípravy výstavy, počtu exponátů

nebo, které předměty na výstavě jsou unikátní. Dnes bych vás rád provedl výstavou samot-

nou a přiblížil její obsah. Třeba se tento článek stane podnětem k zajímavému prázdnino-

vému výletu s hlubším poznáním naší historie.

Již u vstupu návštěvníky vítá renesanční kartuše s českým lvem z doby Rudolfa II.

Je jedním z předmětů ze sbírek Pražského hradu, obohacujících výstavu. Následuje busta

Karla IV. z dolního vnitřního triforia svatovítské katedrály. Odlitek vznikl podle gotického

originálu ze 70. let 14. století, jehož tvůrcem byl sochař z okruhu Petra Parléře. Vedle je

pohled na Pražský hrad z kroniky Hartmanna Schedela – nejstarší pohled na Prahu; od

Vyšehradu na Hrad přes Emauzy.

V úvodu je vyzdviženo nerostné bohatství na našem území a připomenuta tradice do-

bývání rud – zlata, stříbra, mědi a olova. Následují sochy horníků. První je horník ve slav-

nostním oděvu. Socha z opuky má dochovánu barevnost. Byla zhotovena roku 1624 a za-

půjčilo ji muzeum v Sokolově. Druhá socha je z Hornického muzea v Nejdku. Dřevořezba

z 18. století představuje horníka s tašvicí a nožem u pasu. Třetí socha horníka je z Kutné Hory.

Atraktivní je možnost vidět Annaberský hornický oltář. Zadní stranu namaloval v letech

1520–1522 Hans Hesse ve stylu pozdní gotiky a rané renesance pro kostel sv. Anny v saském

Annabergu. Oltář je považován za obrazový klíč k poznání dějin hornictví střední Evropy.

Následuje slavnostní sál Rožmberského paláce věnovaný grošovému období Českého

království. Reprodukcemi je zpřítomněna práce havířů v dolech. Titulní list z Kutnohor-

ského kancionálu je od iluminátora Valentina Nohy, který zemřel před rokem 1492. Kan-

cionál tvoří součást fondů Rakouské národní knihovny ve Vídni. Další památkou zpřítom-