26 / 36
OSOBNOSTI bítešského regionu
|
Vincenc Broža
SVAZEK i
vojenskou službu: četaři Minařík Antonín a Ráček Karel st. a sbormistr Ráček
Karel mladší.
Na tento smutný a nešťastný rok připadlo 20ti leté jubileum založení Sboru dob-
rovolných hasičů v Křoví. V roce 1916 vstoupili do válečných bojů další bratři: Ráček
Karel, četař; Ráček Karel, zbrojmistr; Minařík Antonín, četař; Hladík Josef jednatel
a Ráček Václav. Koncem roku 1917 posílá pokladník Antonín Svoboda pozdrav z fronty
s novoročním přáním a V. Broža zapisuje:
„Kéž vyplní se přání jeho i nás všech: Mír v roce 1918.“
V NOVÉ SVOBODNÉ REPUBLICE
Je těžké vcítit se do mysli pana řídícího učitele a náčelníka Vincence Broži, zralého
muže v nejlepších letech, a zjistit, co asi prožíval v pozdních večerních hodinách roku
1918
, když se do vesnice donesla zvěst, že byl vyhlášen samostatný československý
stát. Učitelé byli vždy ve své většině loajální ke státnímu zřízení, vždyť V. Broža ještě
před dvěma roky děkoval císaři za dvojnásobný finanční dar pro sbor. Přesto, pro
člověka jeho ražení – inteligentního, pracovitého a neokázale obětavého pro společ-
nost – musel nový svobodný stát Čechů a Slováků vzbuzovat oprávněné naděje nejen
pro jeho učitelské poslání, ale také pro spolkovou činnost. Jistě se zasnil a promýšlel
budoucí aktivity sboru dobrovolných hasičů v nových podmínkách.
Zajisté v této chvíli stál náčelník v čele svých bratří hasičů, kteří „zalarmovali“ obec
a uspořádali manifestační průvod s osvětlením, kdy za zpěvu národních písní byla
provolávána sláva T.G. Masarykovi a prezidentu Spojených států Wilsonovi. Po pro-
slovu náčelníka se průvod ještě jednou vydal obcí, účastníků neustále přibývalo a vše
bylo zakončeno zábavou v hostinci „U Urbánků“.
Bezmezná radost byla pokažena epidemií „španělské“ chřipky, která postihla téměř
všechna stavení. V některých domech si zákeřná nemoc vyžádala i dvě oběti. Tak skonal
mladík z hasičského dorostu 16-ti letý Jan Skula i jeho stejnojmenný otec, bývalý hasič.
Nadšení nebere konce
Dne 4. července 1919 vyrazili „Křovští“ na čtyřech ověnčených vozech, dekorova-
ných prapory, do Velké Bíteše, aby se zúčastnili manifestační schůze za českou samo-
statnost. Nádherná slavnost, nepřehledné zástupy promísené národními kroji, pro-
slovy poslanců, zpěvy národních písní – to vše zanechalo dojem nesmazatelný. Účast
bratrů hasičů byla samozřejmá.
Ke konci roku V. Broža zapisuje:
„Nastává nám nyní doba klidné práce. Chopme se
jí nejen v domácnosti a na polích, ale i v životě veřejném v obci a spolcích. Dokažme,
že jsme zralí pro tuto svobodu, již nám, krví a strádáním naši vojíni, legionáři s preziden-
tem vybojovali. Naši dobrovolníci „Křováci“ získali si pochvaly od národní Jednoty.“
26