Poznáváme osobnosti bítešského regionu

SVAZEK i

OSOBNOSTI bítešského regionu

Vincenc Broža

těžko. Často převažovalo soukromé „blaho“ nad obecným, a proto tím více vyniká zá-

služná a cílevědomá buditelská činnost bratra Vincence Broži.

Obtížnost situace, ve které se sbor nacházel, nejlépe vystihují slova kronikáře:

„Sbor hasičský chce na započaté dráze dále pracovati a své členy v kázni tužiti

a v potřebných vědomostech cvičiti. Nepřízně křiklounů a zpátečníků si nevšímá.

Prázdný sud nejvíce hluku nadělá a tak počíná si ten, který ani haléřem na potřeby

sborové nepřispěl, ale nevymáchaným jazykem o sbor se přece otírá. Nechť vymírají

takoví příteličkové naši a skrývají se jako žáby do bahna, z něhož občas jen zakuňkají.

Všechna čest a chvála nechť náleží těm, kteří nás v dobré snaze naši podporují a přá-

teli spolku jsou“.

BROŽOVY SNAHY O ZALOŽENÍ OKRESNÍ ŽUPNÍ JEDNOTY

Rok

1898

byl významný tím, že většina spolků vzdávala čest výjimečnému státnímu

jubileu - padesáti letům panování Jeho Veličenstva císaře Františka Josefa I. V den

jeho 68. narozenin dne 18. srpna uspořádal sbor „slavnost v Křoví dosud nevídanou“.

Pro bratry hasiče okresu velkobítešského byla však důležitější usilovná snaha Vin-

cence Broži a některých jeho spolubratří o založení okresní župní jednoty:

„I snažili jsme se předně pro veškeré hasiče okresu Velkobytešského župní jednotu

zaraziti, jejíž stanovy již od r. 1894 schválení došly...“

, píše vlastnoručně V. Broža

v hasičské kronice.

Již v létě minulého roku svolal náčelník Broža jako zřizovatel, místní i okolní sbory

do Velké Bíteše na veřejnou schůzi, na které chtěl projednat „potřebnost“ župy pro

okres velkobítešský. Všechny „venkovské“ sbory vyjádřily svůj souhlas, pouze bíteš-

ský, se svým náčelníkem Janem Vorlem, byl „se vší vehemencí“ proti. Přesto proběhly

volby do župy – předsedou se stal K. Koranda, učitel z Čikova, a župa již po páté

požádala za přijetí do svazku Ústřední jednoty hasičské. „Hlava českého hasičstva na

Moravě a ve Slezsku odpověděla opět záporně. Pan

Titus Krška

vyhověl přání jed-

noho sboru (bítešského) a

žádost jedenácti sborů zamítl

. Učitel Koranda se vzdal

předsednictví a zakladatelé se ocitli opět ve výchozím bodě.

Neústupnost jedné osoby tak opět zhatila Brožovu více jak pětiletou snahu.

„Ve věci té vyměněno bylo více ostrých dopisů, ano i zpráv novinářských. Ústřední

jednota nazývá sbor, jež není ve svazku Ús. J. - divokým - ! náčelník důrazně a s po-

hrůžkou p. T. Krškovi zapověděl; neb je ten sbor divoký, který takové vlastnosti má,

sbor čilý, činný a snaživý pojmenování toho trpěti nemůže a nesmí. Vždyť my chceme

býti ve svazku župním i ústředním, ale nikdy dle libovůle některých pánův.“

V roce

1902

bylo mnohaleté úsilí Vincence Brože přece jenom završeno, byla za-

ložena samostatná župní jednota okresu velkobítešského a V. Broža zvolen župním

dozorcem. Starostou župy byl zvolen Karel Hustý.....