Zpravodaj města Velká Bíteš | březen 2018

26 / 48

26 | Březen 2018 Zpravodaj Město Velká Bíteš
|
Oba pojmy - šišky a knedlíky - v běžném používání doposud nejsou navzájem jed-
noznačně vyhraněné. Jako šišky bývají označovány kupříkladu jak švestkové knedlíky
z bramborového těsta vařené ve vodě, tak karbanátky z mletého masa smažené na sádle.
Toto kolísání zaznamenal již před více než šesti stoletími Jan Hus ve svém „Výkladu del-
ším na desatero přikázání“ s tím, že jeden pojem považoval za český a druhý za německý.
Již to napovídá, že knedlík je fenoménem přesahujícím národní hranice, fenoménem přímo
středoevropským s těžištěm sahajícím od Alsaska po Česko, od Tyrolska a Slovinska po
Horní Lužici.
V nejstarší české tištěné kuchařské knize z tiskárny Jana Severína mladšího nejspíše
z 20. let 16. století jsou zmíněny oba pojmy. Kupříkladu pod názvem „šišky z telecího masa
které slovú knedlík“ je míněn masitý pokrm. Do mletého telecího masa se měla přidat sla-
nina, hrozinky, zelená petrželka, pět vajec, vše posekat, okořenit pepřem a šafránem, osolit,
vytvarovat šišky, vařit v horké vodě, přidat pepř, šafrán, sekanou petrželku a sekanou telecí
bránici. Naopak bezmasé šišky se mohly udělat tak, že se středně udělaná míchaná vejce
drobně posekala, zválela s bílou moukou, hrozinkami, petrželí a kořením, vytvarovaly se
klobásy a pekly v sádle. Na to přišlo koření dle vkusu. „Šišky z bílého chleba“ se zase
mohly dělat tak, že se jemná strouhanka na míse rozdělala na hustou kaši, přidal se šafrán
a hrozinky. Směs se tvarovala pomocí lžíce a tyto šišky se osmahly na rozpáleném másle,
pak na míse se měly šišky polít medem. Podobně „šišky z bílé mouky“ začínaly tak, že se
mouka smíchala se smetanou, přidalo 6 vajec, šafrán, mírně se přisolilo a těsto se vypraco-
valo v bochník. Z něho se tvarovaly šišky, které se pekly na másle.
Moučné šišky bývaly běžným pokrmem i v Bíteši, jak je doloženo k roku 1679
(viz lednový Zpravodaj), kdy pátek a sobota bývaly bezmasými dny. Tyto šišky či
knedlíky prodělaly zejména v 19. století značný vývoj tak, že se ve Velké Bíteši
v roce 1933 v hospodyňském kurzu vyučovaly recepty na knedlíky „houskové“ (těsto
z „krupičkové“ mouky, soli, studeného mléka s vodou a rozmíchanými vejci, rozpuště-
ným máslem, před zavařováním se přidají osmahlé kostky housky, udělané knedlíčky
se vaří dle velikosti ¾ až 1 hodinu), „krupicové“ (½ l krupice se spaří ½ l mléka, osolí
se, do vychladlého se přidají 3 vejce a 15 dkg osmahlých kostek rohlíků, nechá se od-
počinout, vykrájené knedlíky se povaří v osolené vodě ¼ hodiny, hotové se posypou
osmaženou houskou a omastí se), „dobrý knedlík v páře vařený“ (40 dkg mouky se
zadělá mlékem s 3 žloutky a solí, do řídkého těsta se zamíchají na másle osmahlé kos-
tičky ze 4 housek spolu se sněhem ze 3 bílků, knedlíky se povaří v dobře vymazaném
[plátěném] ubrousku ½ až ¾ hodiny), „knedlík pana hraběte“ (těsto z ¼ l mouky, soli,
4 žloutků a ¼ l mléka, do vypracovaného odpočinutého těsta se zamíchá sníh ze 4 bílků
a na másle osmahlé kostky ze 7 rohlíků, vleje se do máslem vymazaného a moukou vy-
sypaného hrnku a vaří se v páře hodinu) a „servitový knedlík s rajskou omáčkou“ (těsto
z 1 kg vařených teplých strouhaných brambor, ¼ l mléka, 3 vejci a 2 lžícemi mouky,
pepřem, strouhanou cibulí, muškátovým oříškem a ½ dkg kvasnic, podlouhlý knedlík
zavěšený v ubrousku na vařečce se vaří v osolené vodě půl hodiny, poté nití nařezané
plátky se opečou po obou stranách na másle).