Zpravodaj města Velká Bíteš | leden 2018

35 / 52

Zpravodaj Město Velká Bíteš
|
35 Leden 2018 |
Žalm 34:9 Okuste a uzříte, že Hospodin je dobrý. Blaze muži (i ženě), který se utíká
k němu.
Za Apoštolskou církev ve Velké Bíteši přeje úspěšný a požehnaný nový rok Věra Pokorná
BÍTEŠSKÁ MONSTRANCE OPĚT NA SCÉNĚ
V uplynulém roce vydal Národní památkový ústav graficky skvostně vypravenou a ob-
sahem důležitou knihu V oplatce jsi všecek tajně. Eucharistie v náboženské a vizuální
kultuře Českých zemí do roku 1620. Kolektiv historiků a historiků umění v ní zkoumá,
jak se proměňovala eucharistická úcta, tedy úcta k svátosti oltářní, v našich zemích od
vrcholného středověku do stavovského povstání a počátku třicetileté války. Zaměřili se
nejen na texty, které o kultu Božího Těla vypovídají, ale také na předměty, jež byly při
liturgii, procesích a slavnostech užívány, na výzdobu kostelů a vliv eucharistické úcty ve
výtvarném umění pozdního středověku a renesance. Tématické kapitoly jsou pak dopl-
něny čtyřmi podrobnými případovými studiemi k situaci ve čtyřech významných městech
(z nich je Bíteši geograficky nejbližší Znojmo).
V kapitole věnované monstrancím mají důstojné místo pasáže o bítešské monstranci.
Autoři podávají její podrobný popis spojený s určením jednotlivých ikonografických mo-
tivů a vřazují ji do vývoje moravských monstrancí v 15. století. Její vznik je podle nich
třeba klást do některé z významných zlatnických dílen působících v Brně nebo v Olo-
mouci, přičemž kompozičně je jí nejblíže monstrance z Uherského Hradiště, která se da-
tuje kolem roku 1460. A právě datace vzniku monstrance představuje zajímavý problém.
Ačkoliv typologicky podobné monstrance máme dochovány vesměs z druhé poloviny
15. století, kladou autoři bítešskou monstranci do doby podstatně dřívější, do počátku
15. století. Argumentují přitom jejím stylovým rozborem – figury světců podle nich odpo-
vídají s výjimkou Máří Magdalény formám konce 14. století, stejně tak architektura mon-
strance prý vykazuje příbuznost s doznívajícími vlivy parléřovského stylu. Na potvrzení
svého rozboru odkazují na heslo o bítešské monstranci, které na sklonku minulého tisíciletí
napsala do velkého katalogu výstavy Od gotiky k renesanci Dana Stehlíková a v němž se
můžeme dočíst, že existenci monstrance v roce 1414 dokládá zápis v nejstarší bítešské
městské knize.
A zde je kámen úrazu. Až do hesla Dany Stehlíkové byl jako datum vzniku monstrance
přijímán rok 1473, který je uveden ve znaku města umístěném na noze monstrance. Zápisu
z roku 1414 se zmínkou o monstranci si v městské knize dosud nikdo nepovšimnul – a není
divu. Žádný totiž neexistuje. Monstrance se v městské knize zmiňuje až v soupise kostelních
klenotů z roku 1629, jediným dokladem o liturgickém provozu v kostele v předhusitském ob-
dobí je v nejstarší vrstvě zápisů městské knihy záznam o zřízení ranní mše někdy na počátku
15. století, ovšem bez jakékoli zmínky o bohoslužebných předmětech. Autorka ani nepraco-
vala přímo s nejstarší městskou knihou, pouze s více než sto let starým článkem Jana Tiraye,
který podává tu více, tu méně přesný výtah některých zápisů městské knihy. Dana Stehlíková