Zpravodaj města Velká Bíteš | říjen 2017

21 / 68

Zpravodaj Město Velká Bíteš
|
21 Říjen 2017 |
běly ani oficiality, projevy a poděkování, ale většina večera se nesla v neformálním duchu
a všichni se spontánně bavili, zpívali a tancovali. Družební večer se zkrátka vydařil!
V neděli ještě členové Vargovčanu svou účastí podpořili hodový průvod, ale hlavní ho-
dový program už museli oželet, protože přišel čas balení, loučení a odjezdu. Čekala je ještě
cesta zpátky na východ Slovenska, do jejich domovů v Hanušovcích nad Topľou. A jelikož
většina z nich je žáky či studenty, tudíž v pondělí ráno museli jít do škol, bylo zapotřebí
přijet v rozumném čase.
Loučení bývá vždycky vřelejší a dojemnější, protože za dobu pobytu vznikají nová přá-
telství a ta stará se upevňují. Ne jinak tomu bylo samozřejmě i u nás. Vyjádřeno slovy
klasika: „jedno oko nezůstalo suché“. Myslím si, že jsme našim přátelům oplatili jejich
pohostinnost z loňska, a že si pobyt u nás náležitě užili a budou na nás v dobrém vzpomí-
nat. Stejně jako my! Za sebe můžu prohlásit, že se už teď na další milá setkání moc těším.
Honza Hotárek, Bítešan
HODYA FOLKLÓR
Hody 2017 jsou za námi, vše je poklizeno a z ničeho už není patrno, že se ještě před
několika dny nad střechami domů tyčila mája, zřejmě nejvýraznější symbol našich hodů.
Ještě než se pokusím ty letošní v krátkosti zhodnotit, dovolte mi, abych se zamyslel nad
tím, co vlastně dělá hody hodama.
Jak už jsem předeslal, je to určitě mája, dále samozřejmě rychtář a právo. Nic z toho
by ale nebylo bez chasy, takže chasa je jistojistě nedílnou součástí hodů a vlastně i jejich
každoročním tvůrcem. A co dál? Co ještě je tradiční součástí hodů a co už není? Jsou to
kolotoče a lunapark? Koncerty populárních hudebníků? Stánky s pivem nebo ponožkami?
Přestože mnoho návštěvníků přichází na hody z nejrůznějších jiných důvodů, podstatou
hodů jsou bezesporu lidové tradice, tzn. folklór. Součástí bítešských hodů, a já si troufám
říct, že nedílnou, je sobotní folklórní festival Setkání na Podhorácku. V neděli patří pódium
a náměstí krojované chase a v sobotu krojovaným účastníkům festivalu, zejména těm nej-
mladším. Ti totiž jednou dorostou, převezmou hodovou štafetu a stanou se „chasou“. Je to
takový „hodový potěr“ a je tudíž zapotřebí se o něj co nejlépe postarat, mimo jiné právě
podporou sobotního festivalu.
Já samozřejmě chápu snahu spolků, organizací a dalších subjektů využít návštěvnosti
hodů „pro sebe“, ale přetahování se o diváky a návštěvníky není podle mě ta správná cesta.
Jsem přesvědčen o tom, že je spousta nevyužitého prostoru a příležitostí například o pouti,
a že by proto nebylo na škodu (spíš právě naopak), kdyby se iniciátoři nejrůznějších akcí
pokusili zaměřit právě na ni.
A teď konečně k těm letošním hodům. Mája byla sice o něco menší, ale byla pěkná,
krásně oškrábaná a nazdobená, zkrátka povedla se. Rychtářské a konšelské páry zvládaly
svoje role na výbornou, stejně tak písař, policajti a hodoví cigáni. Chasa pod vedením
hlavního páru taky všechno zvládla. Nějaký drobný nedostatek se samozřejmě vždycky