Zpravodaj města Velká Bíteš | říjen 2017

18 / 68

18 | Říjen 2017 Zpravodaj Město Velká Bíteš
|
mezi Velkou Bíteší a východoslovenským městem Hanušovce nad Topľou, jejichž základ byl
položen v roce 2002. Oba účinkující soubory - Národopisný soubor Bítešan a partnerský slo-
venský folklórní soubor Vargovčan, rozproudily nejen svoje taneční páry, ale dokázaly přimět
také mnohé návštěvníky k nečekaným tanečním kreacím. Svůj velký podíl na tom má zajisté,
také dobrý hodový „truňk“, zvláště, když „žízeň bývá někdy silnější než touha po domově“,
jak prohlásil jeden známý bítešský samorost.
Naše město může být pyšné, že takto přispívá k tomuto neformálnímu a intenzívně
„žitému“ přátelství i k uchování tradiční lidové kultury obou našich národů. Organizace
formou V.I.P. byla perfektní, sál zaplněný, nálada výborná a přátelství zpečetěno.
NEDĚLE 10. ZÁŘÍ
Ohlasy
Je hodová neděle, na parketu doznívají poslední tóny Moravské besedy a na lavičce
u „fontánek“ sedí tři starší sympatické paní, jejichž tváře ani dnes nezapřou někdejší při-
tažlivost. Jedna z nich mě poznala a oslovila:
„Pane K., ty vaše bítešský hody, to je neco nádhernýho a ešče na tom pěkně spraveným
náměstí, to se nikde nevidí, tady ženský z Medříče to mužó potvrdit. Vyřiďte to prosím dál
– všem, všem, co se na tom podíleli, poděkujte.“
„Paní vyřídím, ale bude to fuška, je jich moc“, slíbil jsem. Takže Vy všichni – zaměst-
nanci Informačního centra a Klubu kultury, rychtáři a rychtářko, hlavní stárku a stárko
s veškerou chasou, soubore „Bítešan“ i Ty písaři, konšelé, fraucimóre, policajti, cigáni,
vozkové, pracovníci Technických služeb, městského úřadu, radnice a Vy všichni, kteří jste
se na letošních hodech, včetně nádherného „Setkání na Podhorácku“, podíleli, – přijměte
toto prosté, ale o to upřímnější poděkování. V celém tom pestrém souhrnu to byla opravdu
nádhera, podtržená příznivým počasím, načasovaným téměř do poslední hodiny.
STŘEDA 13. ZÁŘÍ
Kácení máje
V rybářském sklípku jsem se dal do řeči s dvěma „podlaháři“ z podkrušnohorského
města Oseku, pracujícími v blízkém okolí. Protože měli po šichtě a byli ubytováni v kul-
turním domě, využili této příležitosti a zúčastnili se kácení máje. Jeden si dal řízek z kapra,
kterým byl doslova nadšen a prohlásil: „Takovou dobrotu jsem v životě nejedl, jak to ti
chlapi jen dělají?“ Druhý měl obavy z kostí a to ještě nevěděl, že „naši“ rybáři dovedou
zpracovat ocasní část ryby tak, že se dá jíst jako štrůdl. Rybu jsme zapíjeli vínem a já se
snažil představit naše město i naše tradiční hody.
Potom jsme odešli do átria „Na Pětce“, kde se v tu dobu připravovala mohutná aparatura
pro vystoupení skupiny SPRINT. Pokračovali jsme v diskusi, líbilo se jim město i morav-
ská srdečnost a pohostinnost. Z míry mě vyvedl pouze dotaz staršího z nich: „Kde tady
máte nějakej market, chtěl bych si pořádně nakoupit?“ Poznal, že mě otázka zaskočila