Zpravodaj města Velká Bíteš | září 2017

22 / 68

22 | Září 2017 Zpravodaj Město Velká Bíteš
|
Vyšehrad
Tuto národní kulturní pa-
mátku, připomínající úsvit dějin
našeho národa jsme naším hos-
tům ukázat museli, a to s náleži-
tou hrdostí. Podle staré legendy
bylo toto místo nad skalním úte-
sem, vypínajícím se strmě nad
ústím potoka Botiče do Vltavy,
sídlem prvních českých vladařů,
především pověstmi opředené
kněžny Libuše, pramáti všech
Čechů, která z tohoto místa
pronesla svoje proroctví: „Vi-
dím město veliké, jehož sláva hvězd se dotýká…“ Co však doloženo je, že v 1. polovině
10. století zde byl založen hrad, jako druhé sídlo Přemyslovců, a že zde kolem roku 990
byla mincovna, ve které si česká knížata nechala razit denáry s nápisem „VISEGRAD“.
Kolem roku 1070 si sem přeložil svoji rezidenci první český král Vratislav II. Z roku 1085
pochází tzv. „Vyšehradský kodex“ - korunovační evangeliář tohoto prvního českého krále,
který obsahuje jedny z nejstarších románských knižních maleb. Po takto stručně uvedené
historii jsme hostům uvedli ještě několik dalších informací, spojených s tímto místem:
Letos 1. září tomu bude 670 roků, kdy odtud vyšel korunovační průvod českého krále
Karla IV., který pokračoval přes Dobytčí trh, Staré Město, Karlův most a Malou stranu na
Hradčany. Tuto cestu absolvoval panovník ještě jednou, naposledy, ve smutečním průvodu
po své smrti 29. listopadu 1378, když před tím bylo jeho tělo uloženo jednu noc ve zdejším
Kapitulním kostele svatých Petra a Pavla. Vyšehrad byl také posledním sídlem jeho matky,
královny Alžběty, která zde v roce 1330 zemřela.
S patřičnou hrdostí jsme také zmínili významné osobnosti českého národa, odpočívající
na zdejším hřbitově (Dvořák, Smetana, Kubelík, Destinová), v jehož středu stojí Slavín –
„čestná hrobka“ našich zasloužilých osobností (Mucha, Křižík).
Stylově jsme povečeřeli, kde jinde než v restauraci U Šemíka, ale to už se setmělo a nás
čekala nelehká cesta potemnělými okrajovými částmi noční Prahy, z Vyšehradu ke stanici
metra na Náměstí Míru na Vinohradech. Veřejnou dopravu jsme zavrhli a trasu absolvovali
pěšky, s pomocí „mobilové“ GPS – překvapivě úspěšně.
NEDĚLE
Žižkovská televizní věž
Nepřehlédnutelná, stojící na hranicích Žižkova a Vinohrad, nazývaná také Žižkovský
televizní vysílač. Je veřejně přístupná a navzdory tomu, že se z našich řad ozvalo, že je
to „nejhroznější“ stavba na světě, což Němci nemohli pochopit, nám poskytla překvapivé
zážitky. Nejprve k jejím parametrům:
Noční Vyšehrad. | Foto: Archiv KR