Zpravodaj města Velká Bíteš s přílohami: Program XX. sezóny Bítesského hudebního půlkruhu, Bítešské hody 2016 | říjen 2016

31 / 68

Zpravodaj Město Velká Bíteš
|
Říjen 2016 | 31
řem a purkmistra se „staršími přísežnými“ občany. Díky tomu se rozšiřoval soudní okrsek
bítešský, takže zahrnoval nejen panství náměšťské, ale k soudu do Velké Bíteše byli úředně
dodáváni delikventi z různých míst kraje znojemského.
Osoby, dodané k právu útrpnému, se zpravidla přiznávaly k obžalobě v plném rozsahu,
ať již zločin spáchaly nebo naopak. Výpovědi delikventů, dodaných k právu útrpnému,
byly písařem zapisovány do „černé“ nebo také „smolné“ knihy. Smolná kniha města Velké
Bíteše byla založena roku 1556 a je opatřena původním výstižným nápisem: „Kniha pe-
narum (trestů), co se na sněmě in tormentis (na trápení) vyzná, do nich zapsáno býti má“.
Obsahuje četné údaje o loupežnických tovaryšstvech, podrobné zápisy o velkém procesu
s „čarodějnicemi“, výslechy lotrů a zločinců z celé západní Moravy i přilehlých oblastí.
Po výslechu a přiznání byla podána žaloba a po ní byl konán soud. Veřejné přelíčení
se konalo v radní síni nebo na náměstí. Zpravidla byl zachováván tento postup: nejdříve
rychtář, na místě vrchnosti obžalovaného, podal žalobu na provinilce. Po žalobě bylo do-
voleno obžalovanému nebo jeho právnímu příteli (advokátovi) podat odpor proti obvinění.
Poté hlasují purkmistr a rada – starší přísežní – o vině nebo nevině a o výši trestu. Návrh na
trest smrti s odůvodněním a způsobem utracení života byl zaslán vrchnosti, případně poz-
ději nadřízené appelaci a čekalo se na schválení. Rozsudek byl vykonán na návrší západně
od města, kde se dodnes říká „Na spravedlnosti“.
Již koncem 17. století lze pozorovat pokles zločinnosti. Ubývá hrdelních případů,
a pokud jsou, je nutno k appelačnímu soudu v Praze žádat o schválení rozsudku a přiklá-
dat i celý případ k prozkoumání. Ve většině případů jsou pak tresty smrti přeměřovány na
nucené práce. V té době se také přestává soudit podle práva bítešského, neboť se vydávají
zákoníky platné pro celou zemi českou. Rokem 1700 je zavedeno vynášení rozsudků přímo
appelací v Praze. Přesto však bylo od tohoto data do roku 1720 popraveno v Bíteši celkem
10 zločinců. V letech 1726 a 1752 bylo v českých zemích zrušeno mnoho menších hrdel-
ních soudů a zůstal jich jen omezený počet, mezi nimi i soud velkobítešský pro panství
náměšťské. Avšak i hrdelní právo velkobítešské bylo dne 27. prosince 1786, po více než
400letém trvání definitivně zrušeno.
Letošní výročí 460 let od založení Smolné knihy města Velké Bíteše je tedy dobrým
důvodem tuto knihu znovu otevřít a připomenout nejen její obsah, ale i historicko-právní
souvislosti, za kterých kniha v letech 1556-1636 vznikala a o kterých sama svědčí.
Prostřednictvím přednášky Mgr. Martina Štindla, Ph.D., která se bude konat v úterý
11. října od 17.00 hodin ve výstavním sále muzea, budou mít posluchači příležitost
seznámit se jak se základními principy raně novověkého trestního práva, tak s jeho
praktickým výkonem na území města Velké Bíteše. Připravovaná přednáška pracovníka
Moravského zemského archivu se tak nevyhnutelně dotkne někdejších postav soudního
personálu, jeho vyslýchaných či popravených obětí a v neposlední řadě také dalších
písemných či hmotných památek, které činnost bítešského hrdelního soudu dříve doklá-
daly a ještě dodnes dokládají.
Ivo Kříž