Zpravodaj města Velká Bíteš + příloha Bítešská pouť

Zpravodaj Město Velká Bíteš

www.velkabites.cz

Červenec – Srpen 2016 |

Mistr Jan Hus byl bezesporu osobností, která vý-

znamně ovlivnila dějiny Evropy i celého světa. Stejně

jako každý z nás i on byl formován a ovlivňován už svým

dětstvím. Světlo světa spatřil kolem roku 1370 v jihočes-

kém Husinci. Na památku svého rodiště si později začal

říkat "Hus", aby se odlišil od ostatních Janů. Narodil se

do chudé venkovské rodiny, o jeho rodinných pomě-

rech toho mnoho nevíme. Otec snad brzy zemřel nebo

byl zaneprázdněn zajišťováním obživy, protože malý

Jan přilnul především ke své mamince. Byla pro něj pří-

kladem hluboké zbožnosti, od ní se také naučil přijímat

lásku, kterou tak uměl v dospělosti zase dávat ostatním.

Jako dítě musel být Jan nadaný, protože jeho rodina se

rozhodla za cenu nesmírných obětí dát ho na studie a tím

mu zajistit lepší život. Sám Jan Hus později, když zpytoval své svědomí, přiznával, že šel

studovat na kněze, aby se měl dobře

„když jsem byl pouze žáčkem, měl jsem tehdy mysl,

abych byl brzo knězem, měl dobré bydlo a rúcho a byl lidem vzácen“.

Na pražské univer-

zitě získal nejprve titul Mistr svobodných umění, poté se stal na téže univerzitě učitelem

a současně studentem teologie, aby se mohl naplnit jeho sen být knězem. Tím se nakonec

po vysvěcení skutečně stal a za několik měsíců byl ustanoven kazatelem v Betlémské kapli.

Mohl být spokojený, ale nebyl. Soudobá společnost totiž byla v krizi, na níž lví podíl

měla tehdejší římskokatolická církev (jiná v té době neexistovala), která se postupně zpro-

nevěřila svému původnímu poslání - kázání evangelia, pomoci utiskovaným a chudým.

Kněží se starali především o svoje sobecké zájmy. Prosté, bezbranné lidi doslova dřeli

a snažili se z nich dostat co nejvíce peněz. Nejen že museli odvádět pravidelné daně,

ale také platili vysoké částky za povinné církevní úkony, jako křest, svatba, pohřeb apod.

Vrcholem všeho byl prodej odpustků. Církev namluvila lidem, že jejich hříchy mohou být

odpuštěny jedině za peníze.

Z dnešního pohledu se tyto skutečnosti jeví až neuvěřitelné. Musíme ale pochopit

mentalitu středověkého člověka, která byla jiná než ta naše. Tehdy neexistoval ateismus,

lidé toužili po vztahu s Bohem jako přirozeném zdroji života. Právě tato jejich touha byla

zneužita. Většina chudých lidí neuměla číst, a proto netušila, že jednání kněží je v ostrém

rozporu s pravdou zapsanou v Bibli. Velké neshody panovaly také uvnitř církve samotné.

Za hlavu církve byl, opět v naprostém nesouladu s Biblí, prohlášen papež. Papežové však

byli hned tři a navzájem spolu bojovali. Nebylo lehké se v těchto situacích orientovat.

Tohle všechno vnímal Jan Hus a jeho postoje se začínaly měnit. Už na univerzitě se

setkal s učením Angličana Jana Viklefa (John Wycliffe 1320-1384), který hlásal myšlenky

na tehdejší dobu naprosto převratné, např. že největší duchovní autoritou je Bible nikoliv

papež, jehož nazýval antikristem, že zpověď, odpustky i očistec jsou jen výmysly lidské,

a dokonce požadoval, aby se církev vzdala majetku ve prospěch potřebných. Byl samo-

zřejmě prohlášen za kacíře a jeho stoupenci pronásledováni. Viklefovy myšlenky kupodivu