Basic HTML Version
|
Září
2015
Zpravodaj Město Velká Bíteš
www.velkabites.cz | www.bitessko.com
30
Islandština patří mezi germánské jazyky, kterému z nich se nejvíce podobá?
Dánštině nejvíc. Norštině možná trochu. Se Švédy si také rozumějí. Třeba děkuji je
„tak“, skoro všude tam na severu. Ten slovní základ je podobný všem těm severským
germánským jazykům, třeba německy „danke“. Vím, že se Němci učí islandštinu snad-
něji. No a co je na tom jazyku zajímavé, že je to údajně jediný jazyk, který se neměnil.
Takže vzato hypoteticky, kdyby vstal z hrobu Islanďan mrtvý 1000 let, tak si budou
rozumět.
Jak na tebe působí ten sever – lidé, krajina, počasí, bílé noci...?
Myslel jsem si, že horší bude ta tma v zimě, ale zjistil jsem, že o něco horší je pro
mě světlo v létě. A sice ta tma, ať je jakákoliv a počasí v zimě je někdy nepříjemné,
fouká vítr, přesto se v tomto období zimního slunovratu na dvě tři hodiny rozsvítí,
není to za polárním kruhem, je to šedesátá rovnoběžka. Ale v období kolem letního
slunovratu - květen, červen, červenec, je pořád světlo, tam lidé nesvítí. Pouze ko-
lem půlnoci se trošku sešeří, jako když je pod mrakem. A to je náročné na časovou
orientaci.
A Reykjavík?
Reykjavík je malý a v pod-
statě nemá šanci se ně-
kam rozrůst. Oni o tom sice
mluví, ale jednak je to přístav
a jednak nemá ani možnost
expandovat do okolí, protože
jsou na něj těsně nalepena sa-
telitní městečka. Prostě jedeš
z Reykjavíku ven a najednou
jsi v jiném městě, jako třeba
Frýdek-Místek. Já si třeba
jdu pro noviny, dojdu za živý
plot a jsem v jiném městě,
jsou prostě nalepená na sebe.
No a dbají na to, že to už není
Reykjavík, který i s těmi satelity má asi 250 000 obyvatel, zbytek je na severu a v dalších
městečkách na pobřeží.
Poznáváš také krajinu a přírodní bohatství ostrova jako jsou gejzíry, aj.?
To je zajímavá otázka. Jedna moje kamarádka je turistická průvodkyně, takže zná
všechny kopce, a když se tak spolu bavíme a ona řekne, byla jsem tam a tam a já netuším
kde to je a ona to pozná a řekne: „Samozřejmě, že nevíš, o čem mluvím“, no to nevím, ale
když mně to ukážeš na mapě, tak ti řeknu, kde je první bezbariérový záchod.
Reykjavík. | Foto: Archiv Stanislava Doskočila